Článek
Příběh se začal odvíjet v červenci roku 2015, v pondělí po čtyřech letech soudních tahanic ho definitivně rozřešil soud v Blois. Informoval o tom regionální deník Ouest-France.
Tři dělníci 21. července 2015 rozbíjeli a odklízeli ve sklepě jednoho z domů v městečku Vouzon podlahu. Francouzská média je nejmenovala, rozlišila je ovšem podle toho, co měli během nálezu na starosti – muž se sbíječkou, muž s lopatou a muž s kýblem.
Pod podlahou našli muži bednu s nápisem „Pozor! Trhavina“. Uvnitř se však nacházelo deset zlatých cihel. Dělníci kopali dychtivě dál a našli ještě další dvě bedny. V krabicích se nacházelo celkem 34 zlatých cihel v hodnotě jednoho milionu eur (25,4 milionů korun). Otázka však zněla: Komu nalezené bohatství připadne?
O pár dní později navrhl majitel domu dohodu, jak by se mělo bohatství rozdělit. Jemu připadne polovina, druhá půlka se rozdělí mezi tři dělníky. Každý dostane 139 tisíc eur (3,5 milionu korun) a co zbude, dostane jako bonus jejich zaměstnavatel, šéf stavební party a technický ředitel prací. S touto dohodou nejprve všichni souhlasili.
Až zbyl jen jeden
Brzy se ale přestala líbit muži se sbíječkou. Tvrdil, že muž s kbelíkem se v době nálezu nacházel příliš daleko a za nálezce tak považován být nemůže. V roce 2017 mu dal soud za pravdu. Jako jediné dva nálezce určil muže s lopatou a muže se sbíječkou. Tito dva si měli rozdělit podíl původně určený všem třem.
Jenže příběh zdaleka neskončil. Svou šanci vycítil muž s lopatou. Proti rozhodnutí se odvolal s tím, že on jediný by měl být označen za nálezce. Dle jeho právníků to byl totiž právě on, kdo učinil poklad viditelným, když lopatou odházel suť.
A soud mu dal toto pondělí za pravdu. Dělníci sice pracovali společně, avšak soud uvedl, že „tato společná práce nebyla vykonávána za účelem objevení pokladu“. Muži s lopatou tedy připadly oba podíly jeho kolegů.