Článek
„Vysedět mláďata se podařilo dvěma samcům, ale jeden z nich se následné péče o ně zřekl, druhý se jich naštěstí ujal a adoptoval je,“ řekla Právu mluvčí olomoucké zoo Iveta Gronská. „Kdyby se tak nestalo, mláďata by zřejmě uhynula,“ dodala zooložka Libuše Veselá.
Naposledy se v zahradě mláďata u nandů pampových narodila v roce 2012 a bylo jich rovnou dvanáct. „V minulých letech sice samice snášely dost vajec, ale samcům se je nepodařilo vysedět,“ poznamenala mluvčí s tím, že zahrada tyto ptáky chová od roku 1957.
Nandu pampový je neschopný letu, byť je obdařen poměrně velkými křídly, která používá převážně k zajištění rovnováhy při rychlém běhu. Obývá úrodné jihoamerické nížiny, zejména v Argentině, Brazílii a Bolívii.
Mláďata se mají čile k světu.
Setkat se s ním však lze i v Německu, kde před lety uteklo několik jedinců farmy. Rozmnožili se tak, že zemědělcům působí škody na úrodě. Od předloňska tu proto probíhá ničení vajec. Přesto ještě loni zdejší populace čítala přes pět set jedinců, z nichž více než polovina byla mláďata.
Nandu pampový sice vypadá podobně jako jeho kolega pštros, ale na rozdíl od něj je menší a má tři prsty na každé noze, zatímco pštros má jen dva. Dospělí jedinci se živí semeny, listy, plody či menšími obratlovci, mláďata vezmou za vděk hmyzem nebo rostlinnou potravou.
Samec se v době páření páří se zhruba patnácti samicemi, které následně snášejí do jednoho společného hnízda, mělkého důlku v hlíně, až šedesát vajec. „Vejce, která samec neobsedne, jsou ponechána svému osudu,“ doplnila Gronská s tím, že samec sedí na vejcích 35 až 40 dnů a následně se také o mláďata stará, zahřívá je a v mládí je vodí. Samice se k nim přidají až později.