Prsten ztracený v USA našli o 47 let později ve finském lese

Debře bylo 16 let, když ji Shawn McKenna pozval na první rande na den svatého Valentýna. „Nechal mi dotaz napsaný na lístečku v kapse mého kabátu,“ usmála se nad vzpomínkou Debra v rozhovoru pro portlandský deník Bangor Daily News, který o případu ztraceného prstenu informoval.

Debra a Shawn si padli do oka. Když Shawn o pár dní později odjížděl studovat na vysokou, daroval dívce svůj absolventský prsten Morseovy střední školy.

Debře však prsten příliš dlouho nevydržel, ztratila ho, když s kamarádkou vyrazila do obchodního domu. Odskočila si tam na toalety umýt ruce, a aby si nenamočila proužek látky, kterou si prsten vycpávala, aby jí seděl na ruce, stáhla si šperk z ruky, položila ho na umyvadlo a úplně na něj zapomněla.

To že nemá prsten na ruce, si uvědomila o pár minut později, když se však na toalety vrátila, prsten už tam nebyl.

„Nechala jsem v obchodě své číslo i adresu, ale nikdy se mi nikdo neozval. A bylo to, prsten už jsem nikdy neviděla,“ uvedla Debra. Prý se bála, co na to řekne její přítel, ten to však odbyl s tím, že to byl jen prsten a že to vůbec nevadí.

Život mezitím plynul dál. Když bylo Debře 21 let, se Shawnem se vzali. Narodily se jim tři děti a později se mohli těšit ze dvou vnoučat, třetí je na cestě.

Shawn a Debra spolu prožili krásných čtyřicet let, než v roce 2017 Shawn prohrál svůj dlouholetý souboj s rakovinou. „Považuji se za šťastnou, že jsem mohla s někým takovým být. Byl tak dobrý člověk,“ uvedla Debra.

Na rozdíl od manžela na prsten Debra už dávno zapomněla. Dokud nepřišla v lednu tohoto roku zpráva, že kdosi objevil ve Finsku absolventský prsten z její školy.

Marko Saarinen je dělník a jeho největším koníčkem je vyhledávání věcí pomocí detektoru kovu. „Většinou najdu jenom víčka od lahví nebo jiné smetí,“ uvedl Saarinen pro finský server Ilta Sanomat.

Tentokrát ale objevil velký stříbrný prsten s modrým kamenem - a rozhodl se vypátrat jeho majitele. Nebylo to příliš těžké, prsten nese jméno školy, rok, kdy jeho nositel absolvoval, a iniciály nositele. Saarinen tedy zkontaktoval školu, pro kterou už nebyl problém dohledat absolventa s iniciálami „S. M.“ z roku 1973. Saarinen neváhal a okamžitě Debře prsten poslal.

„Je to velice dojemné v tomhle světě plném negativních věcí, že existují dobří lidé. Takových potřebujeme víc,“ uvedla dojatá McKennová a na dálku poděkovala finskému dělníkovi. Osobně prý spolu ještě nemluvili, ale možná se to změní.

Zřejmě navždy nezodpovězenou otázkou zůstane, jak se dostal prsten přes oceán a proč zrovna do Finska.

Shawn sice na začátku 90. let ve Finsku několik let pracovně pobýval, bylo to však daleko od místa nálezu a navíc 20 let poté, co se šperk ztratil.

Aby těch náhod nebylo málo, na vnitřku prstenu se nachází nápis „Shipbuilders“ (loďaři), což je název sportovního týmu Morseovy školy, a Saarinen pracuje v loděnici.

Debra je přesvědčena, že o souhru náhod nejde. Prsten vidí jako symbol smíření se s bolestným odchodem svého milovaného muže a je to pro ni jasný vzkaz: Vše ztracené se nakonec najde.