Článek
Tygří majestátní figura a žhnoucí barva jeho srsti fascinovala lidstvo od nepaměti. „Tygře, tygře planoucí, lesem černým za noci,“ připomněl list Daily Mail slavnou báseň Williama Blakea (použit překlad Jiřího Joska), když o studii bristolských vědců informoval.
Studie zveřejněná ve vědeckém časopise Journal of the Royal Society vysvětluje, proč jsou jasně oranžové šelmy v džungli téměř neviditelné. Zatímco lidé nemají problém jasné oranžového tygra v džungli spatřit, kanci, jeleni a jiní kopytníci vidí svět jinak.
Stejně jako většina savců mají dichromatické vidění. Jejich oči jsou vybaveny pouze dvěma druhy čípků, což vede k tomu, že stejně jako barvoslepí lidé, nejsou schopni rozlišovat mezi červenou a zelenou. Primáti jsou oproti tomu vybaveni trichromatickým viděním a ptáci či ryby dokonce tetrachromatickým (mají čtyři druhy čípků, kteří se liší různou citlivosti k vlnovým délkám).
Živočichové s trichromatickým viděním uvidí tygra dobře. Většina savců ho však uvidí podobně jako na obrázku vpravo.
Tygří kořist tak vidí srst šelmy zeleně stejně jako okolní porost. Tygří pruhy pak dokonale boří siluetu šelmy, která je tak pro většinu savců dokonale neviditelná.
Tygři prostě zelenou srst nepotřebují
Vědci pod vedením Johna Fennella z univerzity v Bristolu vyvinuli algoritmus, který umožňuje vytvoření přesného filtru, který simuluje dichromatické vidění. Tento filtr je podstatně komplexnější než pouhý zelený odstín, který překryje ostatní barvy. „Je z toho jasně vidět, jak je barva tygří srsti velice efektivní,“ uvedl John Fernell.
Oranžová barva je pro tygry naprosto ideální. Už i z toho důvodu, že červený pigment zbarvení srsti je u savců běžný, kdežto zelený se u nich prakticky nevyskytuje. Vyvinout zelenou barvu srsti by bylo evolučně příliš náročné a vyžadovalo by to příliš velký zásah do savčí biochemie. Evoluce nevytvořila dostatečně velký tlak na to, aby byli predátoři nuceni svou barvu změnit, stačí jim být ideálně oranžový.
Lehce nazelenalou srst mají pouze lenochodové, to je ovšem dáno symbiotickými řasami, které prostají jejich srstí.
Otázkou však podle Fenella zůstává, proč si kořist tygrů nevyvinula trichromatické vidění. Dokud se tak nestane, tygři se stále musí bát pouze jednoho druhu primátů s trichromatickým viděním, puškami a rozpínavým životním stylem.