Článek
Mít na jednom místě zároveň kvetoucí samičí a samčí rostlinu je podle botaniků ojedinělé. „Většina pěstitelů má buď samce, nebo samici, ale málokdy dojde k tomu, že souběžně vykvetou. Současně se je snažíme i opylovat tak, abychom dosáhli semen a jejich přirozeného rozmnožení,“ vysvětlil Novinkám ředitel botanické zahrady Bohumil Černý.
Láčkovka uťatá má jedny z největších pastí mezi masožravými rostlinami, mohou být až přes 40 centimetrů dlouhé. V přírodě jde o druh ohrožený a chráněný úmluvou CITES.
Kurátoři mají láčkovky 17 let, až nyní se jim daří je rozmnožovat.
Jsou to dvoudomé rostliny, k rozmnožení semeny je zapotřebí přenos pylu ze samčí na samičí rostlinu. Květenství má tento druh bohaté, čítá několik desítek květů, v jednom semeníku pak bývá mnoho desítek lehkých vřetenovitých semen.
„Zrovna tenhle konkrétní druh je hodně dlouhověký, roste pomalu, tak může to trvat. My je máme od roku 2003 a věděli jsme už, že máme samčí i samičí rostlinu, ale teď se poprvé stalo, že vykvetly současně,“ raduje se kurátor masožravých rostlin Vlastík Rybka a Novinkám ukázal, jak rozmnožování probíhá.
Botanická zahrada v Troji představuje miniaturní orchideje. Květ má méně než milimetr
„Samčí rostliny mají prašníky, ze kterých se uvolňuje v době, kdy je akorát zralý, pyl. Z toho prašníku jsem přenášel pyl na lepivou bliznu samičí rostliny. Když se vytvoří semena, tak je okamžitě vysejeme na vhodný substrát. Během týdne začnou klíčit malé rostlinky, kterým se během chvíle udělají děložní lístky, kde se vytvoří i ta past, miniaturní pastička, kam si mohou už chytit nějakou malou mušku,“ vysvětluje Rybka a těší se, že na konci léta už bude mít zahrada první vlastnoručně rozmnožené láčkovky.
Láčkovky bývají poměrně velké.
Zaměstnanci zahrady věří, že se jim tento vzácný druh podaří rozmnožit a rozšířit
tím pěstovanou skupinu o nové exempláře. Přebytky pak nabídnou dalším zahradám.