Popelář vyhrál stovky milionů, brzy spadl na úplné dno

Zdá se to jako idylka. Máte práci, která není zrovna nejlépe placená, vsadíte si jednu libru, vyhrajete jich téměř deset milionů, je vám teprve devatenáct let a celý život máte před sebou. Jenže právě kombinace životní nezkušenosti a přílišné rozjařenosti způsobila, že 300 milionů rychle vzalo za své.

Alkohol, drogy, ženy, hazard, život v luxusu a zdánlivě nekonečné množství peněz na účtu. Tak žil Carroll prvních několik let po výhře. Přesto, že část peněz věnoval rodině a kamarádům, zálibu si našel rovněž v závodních autech, kterých měl v garáži své rezidence hned několik.

„Pil jsem zhruba dvě lahve vodky denně,” připouští Carroll sedmnáct let po výhře. Už v roce 2004 se dostal poprvé do křížku se zákonem, kdy terorizoval vlastní sousedy a odpykal si trest pěti měsíců ve vězení, poté co neabsolvoval léčebný kurz, který mu byl nařízen soudem za držení kokainu.

Michael Carroll dnes

Ve vězení však mladý muž k nápravě nepřišel. V roce 2006 následoval další trest, tentokrát devět měsíců za mřížemi za rvačku. Tehdy už bylo jasné, že se Skotem to jde z kopce.

V roce 2010, tedy, pouhých osm let po výhře, vyhlásil Carroll osobní bankrot a ocitl se na úřadu práce. Pokud by se tedy dal vytvořit průměr, měsíčně utratil v přepočtu 3,5 milionu korun.

Z milionáře se tak stal znovu obyčejný smrtelník, který práci sehnal například v továrně na sušenky. „Já toho ale nelituju, za jednu libru jsem si koupil nejlepší roky svého života. Byla to zábava,” říká o letech prožitých s penězi, které by mu za jistých okolností bez problémů stačily do konce života.

Osud bývalého milionáře definitivně dokresluje současnost. Dnes 36letý Carroll pracuje v uhelných dolech za 10 liber na hodinu. „Dá se říct, že jsem šťastnější. Jsem svobodný a v podstatě jsem dostal zpět svůj opravdový život,” dodává už bez závodních aut v garáži, společnosti sličných žen a luxusu.