Článek
Čištění a konzervace mu trvala tři čtvrtě roku. Letos by měl být jeden z největších mincovních pokladů poprvé vystaven, a to právě v Kašperských Horách.
„Nález čítal celkem 3755 mincí plus ještě nějaké zlomky. Většina z nich jsou tříkrejcary, krejcary a nejdrobnější mince jako haléře nebo feniky. Pocházejí nejčastěji z mincoven z Bavorska, Saska, Rakous, Tyrolska, Štýrska, Čech, Moravy a Slezska, ale také z Polska, Švýcarska nebo Nizozemí. To vše se podařilo zachránit,“ řekl v úterý Právu Hána. Některé kusy ale podle něho zůstaly v nedočištěném stavu, protože se během konzervace začaly rozpadat.
Když archeologové poklad objevili, byl to slepenec několika hrudek. „Při čištění jsem je musel opatrně rozlepit a volné mince zbavit vrstvy měděnky tak, aby byly čitelné mincovní obrazy a opisy,“ popisoval postup záchrany Hána. Některé mince musel numismatik opakovaně uložit do slabých chemických lázní, a to v součtu i na několik set hodin. „U celé řady mincí tak zůstal i po vyčištění zachovaný ražební lesk,“ pokračoval Hána.
Nejstarší mincí je český parvus se jménem Jana Lucemburského (1310–1346), který hodnotou odpovídal jedné dvanáctině pražského groše. Naopak nejmladším datovaným platidlem je pražský tříkrejcar Ferdinanda II. s letopočtem 1630. K zajímavostem dále patří vedle tolarových mincí také ražby rodové, církevní nebo městské. „Zastoupené jsou například ražby císařského vojevůdce třicetileté války Albrechta z Valdštejna, nebo tříkrejcary Jindřicha Šlika ražené v mincovně v Plané u Mariánských Lázní. Ve větším množství nález obsahuje ražby arcibiskupství Salzburg, a to především drobné mince zhruba od prvé poloviny 15. století do dvacátých let století 17.,“ vypočítával Hána.
Archeologové našli poklad v blízkosti bývalé hornické šachty, kterou bylo nutné prozkoumat kvůli statice při přestavbě náměstí. Mince byly uloženy v keramickém hrnku uzavřeném dřevěnou pokličkou, asi 40 centimetrů pod povrchem.
Třpytivý podklad by mohli lidé vidět už v létě. „Jsme domluveni s kašperskohorským muzeem, že bychom nález prezentovali v rámci archeologické výstavy. Zatím je to v jednání,“ sdělila archeoložka Jindra Hůrková z klatovského muzea. Podle ní bude důležité zajistit především kvalitní zabezpečení.