Hlavní obsah

Olomoucká zoo přivítala jedinečné opancéřované savce

Olomouc

O pravěce vyhlížející pásovce kulovité rozšířila svou nabídku chovaných zvířat zoologická zahrada na Svatém Kopečku u Olomouce. Zoo získala samici a samce těchto podivuhodných zvířat, jejichž historie sahá až do paleocénu, tedy doby před 55 miliony let, řekla mluvčí zoo Iveta Gronská.

Foto: Profimedia.cz

Pásovec kulovitý v Jihlavě

Článek

„Samec pochází ze Zoo Opole v Polsku, kde se v roce 2018 narodil. Do olomoucké zoo přicestoval koncem loňského roku. Samička narozená v jihlavské zoo v roce 2020 přicestovala až v těchto dnech. Jejich odchovy v zajetí jsou natolik vzácné, že pokud se nám podaří, budeme pyšní,” uvedla zooložka svatokopecké zoo Jitka Vokurková.

Ve volné přírodě pásovci kulovití žijí v oblastech Jižní Ameriky. Obývají travnaté oblasti a mokřady v blízkosti lesa. Pásovec kulovitý náleží k menším druhům pásovců. Váží kolem jednoho a půl kilogramu. Naopak pásovec velký může vážit i přes 50 kilogramů.

„Jako jediný savec na světě má tělo kryté pevnými kostěnými pláty. Tento hřbetní pancíř mu slouží jako dokonalá ochrana před predátory. Břicho chrání tuhé štětiny. Dokáže se svinout do těsné koule a zranitelné měkké části těla ukrýt nedobytně uvnitř. Ani kočkovité šelmy si s ním v tu chvíli neporadí,” podotkla Gronská.

Krokodýl, který vylekal hasiče na Šumpersku, je agresivní druh dorůstající až 6 metrů

Krimi

Vzhledem může pásovec kulovitý připomínat želvu, ježka i králíka, ale k těm má daleko. Jeho příbuzní náleží do skupiny chudozubých, což jsou mravenečníci či lenochodi, ze které byli pásovci vyčleněni. Na rozdíl od bezzubého mravenečníka je pásovec kulovitý savcem, který má nejvyšší počet zubů. Odborníci jich napočítali až sto.

„Mocné drápy na předních nohou mu slouží k rozhrabávání termitišť, jejichž obyvateli se živí. Nepohrdne ale ani larvami brouků nebo nejrůznějšími zralými plody,” podotkla Gronská, podle které se pásovci kulovití dožívají až 36 let.

Zoo na Svatém Kopečku je od loňského podzimu kvůli pandemii koronaviru zavřená. Jejími branami loni prošlo o 54 752 lidí méně než v předchozím roce, dohromady sem zamířilo 293 457 lidí. Návštěvnost pod hranicí 300 tisíc zástupci zahrady zaznamenali naposledy před 25 lety. Na loňském propadu návštěvnosti se podepsala zejména opatření kvůli nákaze koronaviru, kvůli kterým byla loni zahrada na čtyři měsíce uzavřena.

Výběr článků

Načítám