Článek
V olomoucké zoo se s binturongy setkali návštěvníci poprvé v roce 1990. Současný chovný pár tvoří samec Gerry, který se narodil v Paříži, a samice Tereza z pražské zoo. Ten zatím poslední vrh byl pro ni desátým vrhem. Celkově se už v olomoucké zoo narodilo 23 mláďat.
„Ta poslední jsou ze všech nejdivočejší a nejzdatnější horolezci. Pokud je potřeba, tatínek chrání celou rodinu. Stoupne si vždy před všechny její členy a dělá ze sebe více medvěda než kočku,“ uvedla ošetřovatelka Dana Reisigová.
Přirozeným domovem těchto šelem, které jsou už svým vzezřením tajemné, je Asie. Vyskytují se v několika poddruzích. Výborně šplhají a ve větvích se pohybují s jistotou, k níž jim napomáhá tzv. chápavý ocas, který je u šelem vzácný.
Na větvích spí binturong obkročmo, končetiny mu visí volně dolů. Z větší části se živí rozmanitými plody a ovocem, pojídá i drobné živočichy a mršiny. Domorodci ho často ochočují, neboť v domech hubí hlodavce a šváby.
Populace binturongů klesá
Počty těchto šelem ve volné přírodě nejsou zcela známé, pouze se odhadují. Klesají zpravidla důsledkem likvidace přirozeného životního prostředí. To mizí s kácením lesů kvůli zakládání farem palmy olejné.
V zajetí je na světě chováno v zoologických zahradách přes 300 jedinců. „Zoologické zahrady se k chovu binturongů příliš často neuchylují už proto, že se jedná o zvíře s noční aktivitou a jeho rozmnožení není snadné. V mnoha zahradách k němu nedošlo nikdy. Jednotlivé poddruhy se totiž mezi sebou nemnoží a jejich rozlišení je bez genetické analýzy téměř nemožné,“ uvedla mluvčí olomoucké zoo Iveta Gronská.