Článek
Alej tornád (Tornado Alley) říkají Američané části území států Oklahomy, Kansasu a Nebrasky, kudy každoročně projde většina z 1170 ničivých vírů, které ročně v průměru postihnou Spojené státy.
Jen málokdo však ví, že světové prvenství nepatří USA na americkém kontinentu, ale evropské Velké Británii. Tou sice ročně zpustoší "jen" asi 33 tornád, zato však zasáhnou území 38krát menší. Podle posledních údajů se však na britské první místo již několik let tlačí Nizozemsko. Ani naše republika se však nekrčí na konci tabulky - odhaduje se, že v současnosti zažije ročně 5 až 15 tornád.
Hororový zabiják
Ve skutečnosti však je výskyt tornád ve Velké Britanii možná ještě o několik desítek "kusů" ročně vyšší. Meteorologové soudí, že přibližně 20 ničivých vírů unikne pozornosti jen proto, že jde o krátkodobý jev, který působí na malé ploše. Pouze některá tornáda totiž zanechají stopu zpustošené země delší než čtvrt kilometru.
Během noční bouře v málo obydlené oblasti proto může menší vír občas řádit zcela nepovšimnut. O tom, že tornádo skutečně někdy demoluje téměř diskrétně, svědčí příběh jistého Brita, který ráno po noční bouřce vyšel ze své ložnice a zjistil, že zbytek jeho dřevěného domku chybí. Jen pár metrů od jeho postele v noci prošel chobot větrného víru, který na místě nechal jen holou zem...
| Síla zbraní hromadného ničení |
| Meteorologové tornádo definují jako rotující vzdušný vír se zhruba vertikální osou vyskytující se pod spodní základnou bouří, který se během své existence alespoň jednou dotkne zemského povrchu a je schopen na něm způsobit škody. Síla tornáda se hodnotí podle tzv. Fujitovy stupnice v rozmezí F0 až F5. Zatímco F0 je jen slabý vír, který nezanechá téměř žádné škody, F5 je pohroma silou a účinky srovnatelná se zbraněmi hromadného ničení. Naštěstí jsou tornáda tohoto rozsahu vzácná i v USA. Kromě toho jsou evropská tornáda v průměru slabší než americká a dosahují nanejvýš stupně F3. |
Ničivost tornáda spočívá v tom, že obrovská energie víru se koncentruje na malé ploše. Vzduch kolem chobotu krouží rychlostí až 500 km/h a zvedá do vzduchu nejen zvířata a lidi, ale také automobily a v některých případech i železniční vozy. Oběti, které nestačily včas uprchnout, byly často nalezeny v korunách stromů. Samozřejmě již bez známek života.
Největší zkázu však způsobují létající předměty, které při této rych losti mají podobný destruktivní účinek jako dělová koule. Další nebezpečí spočívá v nízkém tlaku vzduchu uvnitř víru. Budovy, kterých se dotkne, explodují jako granáty a dodají tak munici pro další ničení. Téměř hororově působí příběh americké matky, která se se svými dětmi ukryla v koupelně, z níž vír nejdříve odnesl strop a stěny, aby jí pak vyrval děti z náručí.
Větší bratr prašných čertů
Přestože si lidé často pletou tornádo s hurikánem, mají oba jevy jen málo společného. Zatímco hurikán je tropická bouře, jejíž vznik je vázaný na hladinu oceánu, zlověstný chobot tornáda se může spustit z oblohy i v mírném pásmu a v hlubokém vnitrozemí - ostatně z Aleje tornád je to k pobřeží několik tisíc kilometrů.
Kromě toho hurikán (cyklón, tajfun) řádí na rozsáhlé ploše, kdežto tornádo napře svou ničivou sílu jen na úzký pás země dlouhý obvykle stovky metrů. Základním předpokladem pro vznik vzdušného víru je velký rozdíl teplot.
V malém proto můžeme takový jev vidět v horkém létě často i u nás. Masa vzduchu se nejčastěji roztočí nad sluncem rozpáleným sklizeným polem, betonovými a dlážděnými plochami měst nebo rozlehlými staveništi. Hučící vír se zviditelní zdviženým prachem a rotujícím smetím a někdy může způsobit i menší škody. V o něco větším měřítku se tento jev vytváří nad pouštěmi jako tzv. prašní čerti.
Tornádo má podobný princip, jen podstatně větší rozměry. K roztočení "twisteru" proto dochází v bouřkových mracích, kde se střetávají vzdušné proudy o rozdílných teplotách. Tam, kde jsou často velké bouřky, by proto nemělo příliš překvapit, až se pod některým z temných mračen objeví zlověstný chobot zvolna se prodlužující směrem k zemskému povrchu.
| Jak vzniká vzdušný vír |
| Základem pro vznik tornáda je střetnutí proudu teplého a studeného vzduchu v bouřkovém mračnu. Vytvoří se rotující oblast v jejímž centru se snižuje tlak vzduchu. Vznikne stoupavý vzdušný proud fungující jako vysavač a obklopený teplým vzduchem, přičemž celý tento systém se dá do spirálovitého pohybu. Na spodní základně bouřkového mračna se tak utvoří stále rychleji rotující vír, jehož chobot se může protáhnout až na povrch země. Destruktivně působí nejen rychlost kroužení vzduchu, která v některých případech dosahuje blízko jádra tornáda až téměř 500 km/h, ale i extrémně nízký tlak uvnitř spirály, díky kterému zasažené budovy doslova explodují. Naštěstí jen pouhá 2 procenta tornád dokáží docílit proudění rychlejší než 250 km/h. |
Někteří meteorologové a klimatologové upozorňují, že pokud opravdu dochází k oteplování klimatu, dá se předpokládat častější výskyt tornád i tam, kde dosud nebyla k vidění. Tedy i u nás. Některé zprávy z posledních let tento trend možná potvrzují.
Loni v květnu například navštívil rotující černý sloup prachu jihomoravskou obec Hevlín. Nikdo sice nebyl usmrcen ani zraněn, tornádo však za sebou zanechalo několik desítek poničených domů a hospodářských objektů, polámané stromy, zničené zemědělské porosty. Škody dosáhly miliónové hodnoty a i nejstarší obyvatelé se shodli na tom, že něco takového se v kraji stalo poprvé.
V Evropě přibývají
V současnosti je v Evropě ročně hlášeno asi 330 tornád, zatímco na počátku 20. století to bylo jen okolo 100. Velkou část tohoto navýšení je však třeba přičíst pokroku v metodách meteorologického sledování a informatiky. Evropská tornáda jsou také zatím výrazně slabší než americká.
Pokud by však trend zvyšování průměrné roční teploty pokračoval (podle některých odhadů by to mělo být o 2 až 4 stupně Celsia během příštího půlstoletí), lze očekávat nárůst počtu prudkých bouří. A také tornád.
Málo se ví, že o změny klimatu se zajímají nejen vědci a národohospodáři - kromě materiálních škod může být jedním z nepříjemných důsledků také změna pojišťovací politiky v blízké budoucnosti. O životy a se ale zatím nejspíš bát nemusíme.
Statistiky britské organizace Torro (Tornado and Storm Research Group) dokazují, že síla evropských tornád je v průměru mnohem slabší než na americkém kontinentu. K velkým škodám v USA přispívá i specifický způsob tamního bydlení v lehkých dřevěných domcích. Naproti tomu mají američtí meteorologové před svými evropskými kolegy velký předstih ve výzkumu a sledování ničivého jevu.
Ohrožené státy USA provozují služby zaměřené pouze na sledování podmínek pro vznik víru a odhad směru i síly tornáda. Ke své práci používají mimo jiné také mobilní meteorologické radary, matematické modely, pokročilou výpočetní a zobrazovací techniku a vyspělý informační systém, především však mají s tímto jevem dlouholeté zkušenosti. Většina z toho v Evropě zatím chybí. Ničivé tornádo nad americkým Středozápadem umí i zabíjet.