Článek
Samotný algoritmus je pojmenovaný jako index rizika automatizace (ARI). Při výpočtu je zohledňováno hned několik aspektů, které jsou seřazeny podle důležitosti. Následně je vygenerováno číslo v rozmezí 0 a 1. Čím více se hodnota blíží nule, tím je daná práce ve „větším bezpečí před roboty“.
„Pokud se index ARI rovná jedné, pak to znamená, že stroje překonají lidskou sílu a schopnosti, které daná profese vyžaduje. Naopak pokud je ARI nula, znamená to, že technologie nemohou nahradit ani jednu lidskou schopnost, kterou profese vyžaduje,“ vysvětlili vědci v článku zveřejněném časopisem Science Robotics, který převzal britský The Telegraph.
Analýze bylo podrobeno téměř tisíc lidských profesí. S hodnotou ARI 0,43 vyšli z výpočtů nejlépe fyzici, kteří se zřejmě nemusí obávat, že by je v práci nahradil stroj.
Mezi nejméně ohrožené profese se dostali i neurologové, matematici, chirurgové, epidemiologové, astronomové, soudci, imunologové, patologové, psychiatři či chemičtí inženýři. Uprostřed žebříčku se umístili třeba policisté či veterináři.
Robotů přibývá. Výzvy ke zdanění jejich práce sílí
Na opačné straně seznamu se ocitli s hodnotou ARI 0,78 zaměstnanci na jatkách. Dále pak zaměstnanci myček aut, uklízecích firem, obsluha jídelen, sanitáři, páječi, umývači nádobí či zaměstnanci ve fastfoodových kuchyních. Stroje by časem mohly nahradit i holiče a barmany.
Poměrně špatně se vedlo i uměleckým profesím, kdy se v seznamu 967 profesí umístili zpěváci a herci na 633., respektive 480. místě. Básníci pak skončili 239. a filmoví režiséři se umístili na 257. místě.
Jistou budoucnost nemají podle algoritmů ani modelky a modelové. Jejich práci prý androidi časem zvládnou také. O tom svědčí až 927. místo v žebříčku.