Článek
Adrian Lister v článku pro Geological Journal tvrdí, že mamuti postupně přišli o zdroj potravy, když travnaté pláně pokryl lesní porost.
Radiokarbonová analýza ostatků jednoho dospělého mamuta a čtyř mláďat prokázala, že mamuti žili v Evropě o šest tisíc let déle, než se dosud soudilo. Dosavadní nálezy potvrzovaly, že mamuti v Evropě vymizeli někdy před 21 000 až 19 000 lety během kulminace doby ledové v období označovaném jako poslední glaciální maximum.
Skutečnost, že mamuti žili ještě o 6000 let později znamená, že mamuti museli někde přežít a znovu se vrátit do oblastí, které dříve pokryl led. „To znamená, že mamuti vymírali lokálně a později se vrátili z útočišť odjinud,“ řekl BBC Lister.
Radiokarbonová metoda je nyní přesnější
Podobné upřesňující objevy se dají očekávat i v budoucnu, protože je Podle Listera vše závislé na čistotě vzorku. Vědci v posledních letech používají novou metodu očišťování vzorků, která byla vyvinuta na oxfordské univerzitě. Je proto možné, že se budou posouvat i jiné časové údaje, protože v minulosti mohli měření ovlivnit nečistoty z jiných období.
Během poslední doby ledové nevyhynuli jen mamuti, ale i druhy pravěkých srstnatých nosorožců, bizonů a jelenů. Na jejich vymizení navazovala expanze lidského druhu. Vědci proto spekulují, že k vyhynutí „mega fauny“ výrazně přispěli lovecké tlupy.
Nicméně Lister s touto teorií nesouhlasí, protože mnohem důležitější byla proměna klimatu, která přispěla k zalesnění Evropy, která byla před opadnutím poslední doby ledové pokryta travnatým porostem. Podobné podmínky se nejspíš udržely nejdéle na Sibiři, kde poslední mamuti vyhynuli až před pěti tisíci lety.