Článek
Pak mu padl zrak na návnadu, kterou měl vedle sebe, a položil si otázku: Proč bych nemohl jíst červy, když ryby je také konzumují a neumřou z toho? "Dal jsem se do jídla, až jsem se nacpal," řekl listu Thai Rath.
Červíci mu tak zachutnali, že je pojídá dodnes, a dokonce je nepolyká celé, ale poctivě žvýká. Lidé z jeho okolí to považují za podivnou, ba nechutnou libůstku, ale už si zvykli. Paisita vidí často, jak se vedle hasičárny, kde pracuje, dloube v zemi a hledá si potravu.
Sám Paisit tvrdí, že pojídat červy je stejné jako jíst mazlavou rýžovou kaši. Obyvatelé severního Thajska mívají na talíři také často různý hmyz, který má podle místních odborníků značnou výživnou hodnotu a je vhodným zdrojem bílkovin. Mají však ve zvyku si červy, motýly, kobylky, mravence nebo třeba včely napřed uvařit nebo ugrilovat.