Část světa pozorovala krvavý modrý superúplněk. Nevšední úkaz byl k vidění po 150 letech

Co vlastně označení rudý, modrý a super znamenají? Pro začátek je nutno dodat, že ani jeden z těchto termínů není astronomickým pojmem. Rudý a modrý úplněk pochází z tradic a termín superúplněk (nebo superměsíc) použil jako první astrolog Richard Nolle v roce 1979.

„Superměsíc definoval jako nov nebo úplněk, který je od Země ve vzdálenosti 360 000 kilometrů a bližší, což je 90 procent nejbližší možné vzdálenosti. Proč si však vybral 90 procent? To nikdo neví,“ píše na webu Hvězdárny a planetária Brno Pavel Gabzdyl.

Abychom pochopili význam modrého úplňku, musíme zabrousit dále do historie. Rozhodně však modrý úplněk nemá nic společného s barvou Měsíce. Původní obyvatelé Severní Ameriky pojmenovávali úplňky podle jednotlivých období. Jména vystihovala charakter každého časového úseku.

Vlčí úplněk tak nastává po zimním slunovratu v době nejhlubší zimy, kdy se krajinou potulují hladové smečky vlků. Rašící úplněk naznačuje příchod jara a úplněk sklizně logicky období sklizně.

Pojmenování těchto úplňků začali přijímat příchozí osadníci a s masivním rozmachem knihtisku a vznikajícími farmářskými almanachy se některá tato pojmenování zejména v anglosaské kultuře napevno vžila.

V každém ročním období byly právě tři úplňky, jenže délky slunečního a měsíčního roku se liší. A proto se jednou za čas objevují v rámci jednoho období úplňky čtyři. Třetí měsíc ze čtyř byl pak nazýván „zrádný“ měsíc (farmáře mohl mást). V angličtině se používal dnes již zastaralý a nepoužívaný výraz pro zradu belewe, který byl později zkomolen na blewe, předchůdce slova blue – tedy modrý.

K dalšímu zkreslení tradic došlo v roce 1946, kdy časopis Sky and Telescope uvedl článek, ve kterém jeho autor James Hugh Pruett označil za modrý úplněk každý druhý úplněk v měsíci. K takovému jevu dochází jedenapůlkrát častěji – a možná i proto se mýtus rychle zažil.

V angličtině se rovněž používá přísloví „jednou za modrý měsíc“ (once in blue moon), což znamená totéž jako u nás přísloví „jednou za uherský rok“.

Krvavý či rudý úplněk je jev, při kterém opravdu dochází ke zbarvení Měsíce. Dochází k němu po úplném zatmění, kdy se Měsíc zcela ponoří do stínu Země.

Jak vysvětluje Pavel Gabzdyl z brněnské hvězdárny, naše planeta je obklopena rozsáhlou atmosférou. Sluneční paprsky se při jejím průchodu lámou a dostanou se i do zemského stínu. Na Měsíc dopadne však jen červená složka slunečního světla – modrá část spektra se totiž rozptýlí podstatně více (a právě z tohoto důvodu je modrá naše obloha).

Zabarveného Měsíce si pochopitelně povšimli i naši předci – a název rudý úplněk byl na světě. Slovo krvavý pak dávalo úplňku mnohem větší punc dramatičnosti a tajemna.

Pokud se těšíte, že super modrý a k tomu ještě krvavý úplněk budete moci pozorovat i u nás, musíme vás zklamat. Měsíc nebude „super“, protože od nás bude vzdálen více než zmiňovaných 360 tisíc kilometrů. Úplné zatmění Měsíce bude tentokrát viditelné pouze z Austrálie, Asie a západní části Severní Ameriky, takže do ruda se nám Měsíc nad hlavou nezbarví.

Zbývá nám jedině modrý úplněk, kdy se Měsíc nijak nezmění, a navíc je otázkou, zda je tento úplněk opravdu „modrý”. Jedná se totiž o druhý úplněk v měsíci, a tudíž je modrý jen podle pozdější a mylné definice. Proto se též vedou spory, kdy lunární trifekta vlastně nastala naposledy. Zda to bylo 31. března 1866, či 30. prosince 1982.

Ať už to bylo kdykoli, tato událost dobře poslouží jako připomenutí, jak Měsíc a jeho cykly ovlivňovaly a fascinovaly lidstvo.