Článek
Dolní Břežany byly podle kurátora Galerie Rudolfinum Davida Koreckého vybrány kvůli kontextu celého díla. Ideu pohřbívání letadel autor sleduje několik let, první zahrnutí letounu hlínou uskutečnil loni.
„Všichni se ptají po smyslu té akce, což je diskutabilní nebo problematické zodpovědět smysl uměleckého díla. Ale víceméně ty souvislosti a ten kontext je důležitý, není to jakékoliv letadlo na jakémkoliv místě v jakémkoliv čase, je to hodně specificky a hodně konkrétně vázané na to prostředí,” řekl Korecký.
Loučí se jedna epocha vývoje
Podle něj hrála významnou roli při výběru lokality skutečnost, že je v místě začínající vědecké centrum. „Je to vědecké centrum, které právě začíná a které v podstatě stojí na něčem, co je pro běžného smrtelníka neznámé, jestli se tady najde nový lék na rakovinu nebo jestli se tady vyzkoumají nové vlastnosti materiálu, které nikdo ještě netušil,” dodal.
Jde podle něj o symbolický akt, při kterém se loučí epocha vývoje představená letounem MiG.
Před zvednutím MiG do vzduchu podepřeli zaměstnanci realizační firmy letadlo speciálními hevery a zatáhli podvozek letadla do trupu. Po zvednutí stroje jeřábem do vzduchu řídili dva pracovníci firmy pomocí dvou provazů jeho směr. Díky tomu se jim povedlo letadlo do připraveného hrobu umístit přesně podle plánu.
Z celé akce vznikne podle Koreckého patnáctiminutový film. Místo, kde je letadlo pohřbeno, nebude nijak výrazně označeno. „Jednou z možností je QR kód vylaserovaný do nejbližší lavičky, po jehož načtení se dozvíte více informací,” doplnil Korecký.
Letadlo prošlo před uložením do země dekontaminačními a konzervačními pracemi, aby neobsahovalo nic, co by mohlo znečistit životní prostředí. Stavební firma bude stroj zakopávat nejméně tři dny.
Výrazný představitel mladé umělecké generace Roger Hiorns měl v Rudolfinu před dvěma lety svou výstavu. V rámci aktu se záměrně hovoří o „pohřbení”, nikoli o „pohřbu”, neboť jde především o fyzickou aktivitu, nikoli o pietní akt.
Stíhačka dostala přednost před dopravním letounem
Získat letoun, který by bylo možné pohřbít, nebylo jednoduché, podobné stroje jsou velmi nákladné a starší kusy se stávají i památkově chráněnými. V úvaze bylo i dopravní letadlo, nakonec se získala stíhačka.
Mikojan-Gurevič MiG-21 je sovětská nadzvuková víceúčelová stíhačka používaná od začátku 60. let 20. století dodnes. Užívala ji letectva více než 50 zemí a v několika z nich je stále ve službě. MiG-21 bylo vyrobeno přes 10 000 kusů, což z něj činí nejvíce a nejdéle vyráběný nadzvukový letoun, legendu stíhacího letectví východního bloku za studené války.
Letouny MiG-21 se účastnily mnoha ozbrojených konfliktů, mimo jiné v arabsko-izraelských válkách či válce ve Vietnamu. V letech 1961 až 2005 byly i ve výzbroji Československé lidové armády a poté Armády České republiky. MiG-21 MF číslo 4313, který je pohřbíván, byl vyroben v roce 1971 a vyřazen ze služby v roce 1996. Stroj nalétal 1773 letových hodin, bojových akcí se ale neúčastnil.