Článek
„Důvod, proč jsem si vybral tento čas, je jednoduchý. Jde o číslice 1, 2, 3, 4 a je to moje oblíbená část dne,” vysvětluje Ryde z londýnské části Tower Hamlets, jenž pracuje jako kadeřník.
„Ať už jsou jednotlivé fotky všední, či strhující, chtěl jsem vytvořit něco, co v sobě bude mít dlouhověkost. Chtěl jsem to vydržet jeden rok, následující den mi ale ve 12:34 píplo upozornění. Pamatuji si, jak jsem se podíval na telefon a řekl si, že to buď můžu ignorovat, nebo s tím navždy pokračovat. Rozhodl jsem se pro druhou variantu,” svěřuje se Ryde.
Jeho vzorem je Samuel Pepys – úředník anglického námořnictva, politik a diarista, jenž je známý především pro svůj literárně hodnotný soukromý deník, který si vedl v letech 1660 až 1669.
„Chtěl jsem ho překonat. Pepys psal do svého deníku každý den. Když jsem zjistil, že nedosáhl 10 let, byla to jasná výzva. Navíc máme stejné jméno,” směje se Angličan.
Ryde své snímky dříve sdílel na sociálních sítích, postupem času s tím ale přestal.
„Na sociálních sítích máte chtíč získat co nejvíce lajků, chcete být lidmi uznáváni. Po zhruba sedmi letech jsem se ale dostal do bodu, kdy jsem si uvědomil, že už to nedělám opravdově. Aktuálně upřednostňuju všední snímky, například z cesty vlakem či přecházení cesty, před něčím senzacechtivým,” dodává.