Článek
Za polárním kruhem nejsou polární záře výjimečným jevem, ta v noci 14. března krátce před půlnocí ale podle očitých svědků stála za to. Pouhým okem totiž byly viditelné i bílé a narůžovělé okraje záře.
Severní polární záře se nazývá Aurora Borealis podle římské bohyně úsvitu Aurory a řeckého pojmenování severního větru Boreas. Jižní polární záře se pak nazývá Aurora Australis. Poprvé byl termín Aurora Borealis použit už v roce 1621 francouzským astronomem a filozofem Pierrem Gassendim.
Jde o rychle letící částice slunečního větru kolidující s molekulami zemské atmosféry. Většina z nich se od atmosféry odrazí, část je však pohlcena a ve spirálách se pak stáčí k magnetickým pólům naší planety. Při srážkách je vyzařováno elektromagnetické záření, které je viditelné lidským okem.