Zákoník práce se dočká příští rok významných změn

Navržené změny se budou týkat především práce z domova (tzv. home office), dovolených a převádění zaměstnance na jinou práci. Rovněž veškeré pracovně právní spory by po schválení této novely měly být rozhodovány jen obecnými soudy.

„Dosavadní znění zákoníku práce práci z domova nezakazuje, ale ani ji nijak výslovně neupravuje. Novela tedy vlastně dobíhá to, co již v řadě firem celkem dobře a prakticky funguje,“ vysvětluje Aleš Linhart, partner mezinárodní advokátní kanceláře Taylor Wessing.

Novela upřesňuje také podmínky zajištění ochrany bezpečnosti a zdraví při práci z domova a stanoví povinnost zaměstnavatele poskytnout zaměstnanci dostatečné pracovní vybavení a pokrýt technické a energetické náklady např. paušálními měsíčními příspěvky.

Krom povinných školení se na zaměstnance v home office vztahují i pravidla spojená s dodržováním bezpečnosti při výkonu práce, jako jsou zákaz požívání alkoholických nápojů a manipulace s nebezpečnými předměty, jejichž obsluhu nemá zaměstnanec explicitně uvedenou v pracovní smlouvě.

Z tohoto titulu budou pak například rozhodovány případy opaření zaměstnance pracujícího z domova při přípravě oběda jako úrazy mimo kategorii pracovních úrazů bez nároku na jejich kompenzaci.

Zaměstnavatel podle této novely musí rovněž zajistit, aby zaměstnanci pracujícímu z domova nebyl odepřen kontakt s ostatními zaměstnanci. Zaměstnanec však na druhou stranu nebude moci uplatnit některé osobní překážky v práci (např. nárok na volno při svatbě, pohřbu nebo návštěvě u lékaře) či náhrady mzdy za práci přesčas.

Zásadní změnu, jejíž účinnost je posunuta až do roku 2018, přinese novela v oblasti čerpání dovolené. Dovolenou za kalendářní rok získá zaměstnanec, který bude nepřetržitě konat práci u stejného zaměstnavatele po dobu 52 týdnů v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby. Právo na dovolenou pak bude ve výsledku vyjádřeno v hodinách.

„Jednosměnný provoz zřejmě novela neovlivní. Ale zaměstnanci ve vícesměnném provozu by tak získali spravedlivější výpočet dovolené, protože se bude upouštět od současného výběru dovolené po dnech nebo půldnech,“ doplnil Linhart.

Zatímco současný zákoník práce stanovuje převedení zaměstnance na jinou práci jako jednostranné opatření zaměstnavatele, novela zohledňuje vůli zaměstnance a váže tuto změnu na dohodu smluvních stran (např. ve formě dodatku pracovní smlouvy).

Přidělení jiné práce bez souhlasu zaměstnance bude možné pouze tehdy, pokud se jedná o veřejný zájem.

Dojde-li k pracovně právnímu sporu, jeho řešení bude možné pouze u soudu. Navrhovaná úprava totiž vylučuje z projednání těchto sporů rozhodce, kteří jinak bývají využíváni jako náhrada civilního procesu při řešení majetkových sporů. Ujednání pracovních smluv obsahující rozhodčí doložku budou tedy neplatná.