Článek
Podle výsledků průzkumu se v případě poklesu výkonu ekonomiky a ve chvíli, kdy firmy začnou propouštět, právě lidé nad 50 let stanou jednou ze sociálně nejohroženějších skupin.
Za propouštěním starších zaměstnanců často stojí spíše předsudky zaměstnavatele než reálné výkony zaměstnanců.
Pro firmy jsou neperspektivní, považují je za méně výkonné, a proto jsou často propouštěni mezi prvními. Lidé, kterým zbývá do odchodu do důchodu deset a méně let, pak ze stejných důvodů nemohou najít novou práci.
Předsudky zaměstnavatelů
Z průzkumu rovněž vyplývá, že za propouštěním starších zaměstnanců často stojí spíše než reálné výkony zaměstnanců předsudky zaměstnavatelů.
„Právě starší zaměstnanci cítí k firmě daleko silnější pouto. Jen velmi malé procento mladých lidí do 35 let deklaruje, že chce ve firmě zůstat déle než 8–10 let. Naopak většina zaměstnanců starších 50 let uvádí, že by chtěla v současném zaměstnání vydržet až do důchodu, tedy přibližně 10–12 let,“ vysvětluje Jitka Zoderová, zakladatelka a šéfka komunity BusinessAnimals.
Mladí mají větší nároky
Pokud firma stojí o zaměstnance, který hledá dlouhodobou práci, nikoliv jen nové zkušenosti do životopisu, jsou lidé nad 50 let ideální volbou.
Už v minulosti si stěžovala na velkou fluktuaci mladých zaměstnanců například švédská automobilka Volvo, v níž zaškolení nových zaměstnanců představuje nemalé náklady. Většina mladých zaměstnanců však po dvou až třech letech odešla. Naopak zaměstnanci starší generace zůstali až do odchodu do důchodu. Náklady společnosti na zaškolení v poměru k odvedené práci tak byly u starších zaměstnanců výrazně nižší.
Jak vyplývá z průzkumu, mladí lidé mnohem častěji požadují flexibilní pracovní dobu, částečné úvazky a očekávají také rychlý kariérní postup. Starší lidé jsou proti tomu ochotnější přizpůsobit se požadavkům zaměstnavatele.
„Velký vliv hraje i to, že lidé nad 50 let už mají ustálený rodinný život – jejich děti už jsou většinou dospělé. Mají také méně koníčků než mladí lidé. Například méně cestují, nepožadují proto tolik volna jako lidé do 35 let,“ připomíná Zoderová příčiny toho, proč má u starších lidí zaměstnání vyšší prioritu. Zaměstnavatelé se na ně mohou spolehnout a mohou využít jejich zkušeností.
Ideální je věkový mix
Podle odborníků je důležité mít v pracovních týmech lidi různého věku. Právě z různorodosti totiž vzniká kreativita, mladí i starší se mohou vzájemně mnoho naučit. Starší lidé mají zkušenosti, jsou loajálnější. Od mladých zase mohou čerpat nové nápady a energii. Vždyť i spotřebitelé výrobků nebo uživatelé služeb často představují věkově velmi různorodou skupinu.
Navíc i nedávný průzkum společnosti Stanton Chase ukázal, že podmínkou úspěchu firem je různorodost pracovních týmů. [celá zpráva]
„Hovoříme-li o lidech v důchodovém věku, u našich klientů vidíme, že náhlý odchod do důchodu a ztráta sociálních kontaktů můžou mít negativní vliv na zdraví i psychiku lidí. Lidé kolem pětašedesáti let by chtěli pracovat a být aktivní, často jim v tom ale brání nedostatek flexibilních pracovních úvazků i názorové stereotypy o jejich nepřizpůsobivosti. Starší lidé přitom jednoznačně mají společnosti co nabídnout a společnost to, co nabízejí, velmi potřebuje. Jen je třeba vyjít jim vstříc, aby z toho profitovali všichni,“ zdůrazňuje Michaela Stachová, ředitelka Nadace Krása pomoci, která se zaměřuje na seniory.
