Článek
„Na vysokou školu se tedy přihlásí velká část absolventů středních škol, ale ne všichni ji dokončí – často se rozhodnou, že ke kariéře VŠ nepotřebují a skončí,“ popisuje František Jareš z agentury Student.
Hlavně žádný spěch
Obvyklí jsou i studenti vysokých škol, kteří školu studují spíše „bokem“ a více se zaměřují na svůj soukromý život a cestování. Právě tito mladí lidé jsou podle Jareše nejvěrnějším obrazem dnešní doby a od toho se také odvíjejí jejich požadavky a představy o kariéře.
„V dnešní době spousta mladých lidí nemá potřebu spěchat, chtějí si život co nejvíce užít. Tedy nikoli hned po střední škole nastoupit do práce, ve které stráví 40 hodin týdně následujících několik desítek let,“ pokračuje Jareš.
Zájemci o práci z řad absolventů chtějí mít možnost flexibility – více volna než jen víkendy, trávit více času cestováním a nechtějí být v práci do sedmi do večera.
Práce na druhé koleji?
Jejich představa se nezřídka opírá o možnost mít více dovolené, měnit si pracovní dobu, případně mít občasnou práci z domova. Jestli jsou požadavky oprávněné, toť otázka, navíc nikdy nic neplatí úplně pro všechny, záleží i na konkrétní situaci.
Dnešní generace absolventů dá podle Jareše raději přednost týdnu dovolené navíc, než služebnímu notebooku s telefonem. Jejich hlavní představou je tedy možnost podřídit čas v práci soukromému životu a práce je na druhé koleji.
Představám pomáhá nedostatek zaměstnanců
Často diskutovaným požadavkem je mzda, respektive představa zájemců o jejich nástupní mzdě. Při nástupu se nebojí říct o mzdu, která se vyrovná mzdě zaměstnanců na stejné pozici, kteří mají deset let zkušeností.
„Zatímco před šesti lety by absolvent bez zkušeností, s představou o volnější pracovní době a vyššími mzdovými nároky měl potíže najít uplatnění, dnes tomu tak příliš není. Společnosti mají nedostatek zaměstnanců, takže kolikrát přijmou i zaměstnance s těmito požadavky,“ uzavřel Jareš.
