Článek
Informace o občasné nedobré připravenosti absolventů vysokých škol (a obecně lidí, kteří poprvé vstupují na trh práce), vyplývají z analýzy vzdělávacího institutu European Leadership and Academic Institute (ELAI) se sídlem v Praze, která se zabývala problematikou uplatnění absolventů na tuzemském trhu práce.
Institut zjišťoval zejména u personalistů, co jim u absolventů škol chybí a v čem především by se podle nich měli zlepšit.
Když před třemi lety vydala personální agentura ManpowerGroup studii zaměřenou na potíže absolventů na trhu práce, zmínila v ní řadu neradostných věcí. Nezaměstnanost mladých tehdy dosáhla celosvětově téměř 76 miliónů a přesáhla počty lidí bez práce v ostatních skupinách populace. Tato sociální skupina se dokonce začala označovat jako ztracená generace.
Jak v této souvislosti uvedl Jiří Halbrštát z české pobočky dané agentury, participace pracovní síly u mladých lidí pokračuje na cestě spirálovitě dolů: po poklesu z údaje 53,8 procent na 50,1 procenta mezi roky 1998 a 2008 se snížila na hodnotu 48,8 procent v roce 2011.
Vhodná místa pro absolventy
V ČR je nyní mnoho příležitostí pro absolventy – firmám se kvůli nízké nezaměstnanosti nedaří nabírat nové posily, proto snížily nároky.
V období finanční krize bylo dle Tomáše Dombrovského, který působí ve společnosti LMC a zabývá se analýzou dat, jevů a trendů v propojených světech vzdělávání a práce, absolventům k dispozici jen zhruba 12 či 13 procent ze slabé nabídky volných pracovních míst.
Absolventi přinášejí čerstvý pohled na věc a svým očekáváním posouvají firemní prostředí o krok dál, což je pozitivní. Přála bych jim ovšem více trpělivosti a schopnost svým cílům něco obětovat.
Jenže v současnosti je neobsazených míst okolo čtvrt miliónu, z čehož více než čtvrtina je vhodná pro absolventy. Přesto často dochází k tomu, že absolventi s obecným či humanitním vzděláním začínají na pozicích, na které by za normálních okolností stačili maturanti. „Až teprve taková zkušenost je připraví na skutečnou práci,“ vysvětlil Dombrovský.
Neschopnost teorii aplikovat
Podle autorů studie jsou potíže na trhu práce způsobené tím, že mladí lidé nemají dovednosti, informace o trhu práce, ani kontakty. Halbrštát míní, že částečně jsou na vině i školy a nesoulad studia s požadavky potenciálních budoucích zaměstnavatelů.
Dombrovský doplnil, že pohled představitelů firem na připravenost mladých po opuštění českých škol je spíše kritický. „A to ani ne tak z hlediska jejich znalostí, ale zejména co se týká schopnosti aplikovat teorii v praxi,“ poznamenal.
„České vysoké školy studenty jen málo zapojují do praxe, aby si mohli sáhnout na skutečné problémy. Nepodporují dostatečně spolupráci, komunikační ani prezentační dovednosti. Studenty pořád nutíme především memorovat tuny znalostí, jejichž objem přitom dramaticky roste, takže stejně není možné umět všechno,“ dodal.
Absolventi – a samozřejmě nejen oni – by podle něj měli především umět se neustále učit, kriticky myslet, spolupracovat a také převzít zodpovědnost.
Chybějí jim hlavně takzvané měkké dovednosti, které spadají do oblasti chování a mají vztah k sociální a emoční inteligenci. Na školách dle odborníků není dostatek výchovy k něčemu konkrétnímu, aby se studenti učili jednat, pracovat v týmu a byli schopni kritického myšlení.
Kateřina Nogolová, personální ředitelka společnosti Tatra Trucks, je přesvědčena, že český vzdělávací systém je často více orientován na znalosti než na dovednosti, což dle jejích slov zahrnuje praxi, jazyky, technickou i humanitní stránku.
„Většinou u absolventů narážíme na to, že teorii mají nastudovanou, ale v praxi ji neumějí použít. Pokud je student vybaven technickými znalostmi, a dokonce i dovednostmi, pak často nejsou podporovány právě ty měkké dovednosti,“ uvedla.
„Mezi absolventem střední odborné, obecné či vysoké školy jsou zásadní rozdíly, nelze je hodnotit podle jednoho měřítka. Celkově nám však u absolventů již několik let chybí jazyková vybavenost, zároveň vnímáme velkou mezeru mezi očekáváním studentů a realitou ve smyslu pracovní náplně, ohodnocení, požadavků, nároků,“ podotkla Nogolová.
„U nás zároveň oceňujeme určitou pokoru a upřímný, přípravou podpořený zájem o pozici i společnost,“ přidala se Markéta Soukupová ze společnosti IBM ČR, specializující se na vývoj softwaru.
Žádné zkušenosti i odpovědnost
Petra Lečbychová, manažerka lidských zdrojů společnosti Komix, která se zabývá především dodávkami informačních systémů nebo aplikací na klíč, řekla, že se občas setkává s pasivním přístupem. Absolvent prý přichází zcela bez zkušeností a vnímá jako samozřejmost, že ho vše potřebné naučí budoucí zaměstnavatel, což ideální rozhodně není.
„Dalším častým problémem je velmi nízká míra odpovědnosti. Příkladem může být situace, kdy programátor udělá chybu v kódu, ale už ho nezajímá, jaké to bude mít dopady. Ať už jde o vícenáklady, zpoždění dodání zakázky klientovi či celkový skluz v harmonogramu,“ upozornila.
Znalosti počítačových technologií
O něco optimističtější je personální ředitelka poradenské společnosti Renomia Group Hana Velíšková. Ta sice na základě zkušeností potvrzuje, že absolventům často chybějí praktické zkušenosti, ale je zároveň přesvědčena, že v práci se většina z nich rychle zorientuje.
„Zejména tehdy, když se dostanou do firem, které odpovídají požadavkům mladé generace na pracovní prostředí. To znamená, že nabízejí flexibilitu práce, přátelskou kulturu a široké možnosti rozvoje,“ konstatovala s tím, že nastupující absolventi obvykle mají výborné znalosti počítačových technologií.
„Přinášejí čerstvý pohled na věc a svým očekáváním posouvají firemní prostředí o krok dál, což je pozitivní. Přála bych jim ovšem více trpělivosti a schopnost svým cílům něco obětovat. Úspěch totiž obvykle nepřijde tak rychle a snadno, jak mnozí očekávají,“ uzavřela.
