Článek
Kritickým může být období kolem konce roku provázené snahou dotáhnout všechny nedořešené úkoly. Je proto důležité, aby vedení firem dokázalo rizika přepracování včas rozpoznat a v ideálním případě jim předcházelo tím, že zaměstnancům umožní správné vyvážení pracovního a soukromého života.
Trvalý pocit stresu
Nové technologie umožňují zaměstnancům v mnoha profesích pracovat na dálku či mimo obvyklou pracovní dobu. Avšak pracovní mód „být stále na příjmu“ vede podle odborníků k tomu, že někteří zaměstnanci mají prakticky trvalý pocit stresu, jelikož jim pocit zodpovědnosti za svěřenou práci nedovoluje vypnout.
„Společnosti využívají výhod technologií a častěji nabízejí zaměstnancům možnost pracovat na dálku nebo flexibilněji. Zaměstnanci na jedné straně tuto možnost vítají. Zároveň je ale třeba zaměstnance naučit, jak s touto svobodou zacházet, zejména pomoci jim určit čas, který budou práci věnovat. Kvůli chytrým telefonům a dalším mobilním zařízením totiž počet lidí zasažených syndromem vyhoření stoupá,“ varuje Ladislav Kučera, ředitel personálně poradenské společnosti Hays.
Nedostávat e-maily mimo pracovní dobu
Podle výzkumu společnosti Willis Towers Watson 42 procent pracovníků trpí v určitém okamžiku stresem nebo problémy duševního zdraví. Jeden ze tří zaměstnanců je pak přesvědčen, že jeho práce má negativní dopad na jeho duševní pohodu. Hlavním důvodem, proč se lidé s tímto problémem zaměstnavateli nesvěří, je ve 41 procentech obava, jaký by měla tato informace vliv na jejich další kariéru.
Dalších 38 procent je přesvědčeno, že by jejich obtížím vedení a kolegové stejně neporozuměli. Některé firmy ve snaze zmírnit riziko ohrožení svých zaměstnanců syndromem vyhoření zavedly takzvané hodiny bez e-mailů.
Automobilka Volkswagen kupříkladu nastavila své servery tak, aby zaměstnanci nedostávali e-maily mimo pracovní dobu. Ve Francii zase musejí společnosti s více než 50 zaměstnanci vypracovat dohodu, v níž stanoví dobu, během které lidé nemají odesílat e-maily či na ně odpovídat.
V této souvislosti jsou zajímavé údaje z loňského září, že Češi začali i po práci více sportovat. Na některé sportovní aktivity přispívají zaměstnavatelé v rámci benefitů.
„Došlo k velkému obratu v náplni volného času. Ještě před pár lety mířila většina Čechů po práci nejčastěji domů nebo do hospody. Teď si uvědomují, že hlavně kancelářskou práci musejí kompenzovat,“ potvrdila tehdy spoluzakladatelka programu MultiSport Martyna Monoszon s tím, že zaměstnavatelé takto často řeší právě prevenci syndromu vyhoření. [celá zpráva]
