Článek
Českou republiku zasáhla největší vlna fluktuace za poslední tři roky. Svého zaměstnavatele vyměnila pětina všech pracujících, přičemž například loni stejnou dobou to bylo jen 15 procent a v tomtéž období v roce 2014 pouze 12 procent lidí.
Volná místa vzbuzují chuť
K nejčastějším motivům změny patřily lepší podmínky v nové práci – jako důvod k odchodu je uvedlo 30 procent dotázaných. Ne každý ale opouštěl zaměstnavatele čistě na základě vlastního rozhodnutí, například organizační důvody sehrály hlavní roli ve čtvrtině (24 procent) případů.
Na třetím místě pak stála touha po změně, která k odchodu motivovala 18 procent pracujících. S počtem volných pracovních míst v Česku roste právě chuť ke změně.
Mezi největší fluktuanty se již tradičně zařadili mladí do 34 let a lidé s nejnižším vzděláním.
Přestože loni mzdy vzrostly v některých odvětvích o 15 až 20 procent, nedostatek lidí tlačí firmy k dalším pobídkám pro nové zaměstnance.
Práci mění hlavně mladí
„Pomineme-li oblasti, kde se mzdy dlouhodobě pohybují pod průměrem, nejde ale jen o zvyšování finanční odměny. Mnohem důležitější je budovat loajalitu zaměstnanců. Platí totiž, že jakmile se lidé cítí v práci nedoceněni a jejich ohodnocení (ne nutně finanční) jim nepřipadá dostačující, dříve či později odejdou tam, kde jim nabídnou víc,“ upozorňuje Hana Púllová, ředitelka společnosti Randstad.
Sociální a věková skladba osob, které nejčastěji měnily práci, zůstává dlouhodobě téměř stejná. Mezi největší fluktuanty se již tradičně zařadili mladí do 34 let a lidé s nejnižším vzděláním.
Nejvýraznější rozdíl proti předchozím obdobím se projevil v poměru mužů a žen, který byl tentokrát zcela vyrovnaný, ačkoli obvykle převažují muži. Nejméně se odchody dotkly oblasti finančních služeb, naopak „nejživěji“ bylo na trhu práce v hotelnictví a cateringu.
Změny se nebojí
Pravděpodobnost, že by v následujícím půlroce mohli přijít o zaměstnání, považuje za reálnou devatenáct procent Čechů, dalších pět procent pak tuto hrozbu v průzkumu označilo jako velmi vysokou.
Možnost zdárného pokračování kariéry v případě ztráty práce ale většině zaměstnanců vrásky nedělá. Více než tři čtvrtiny dotázaných nepochybují, že by si dokázaly najít jiné uplatnění u nového zaměstnavatele, 72 procent respondentů je pak přesvědčeno, že by bez větších problémů získali srovnatelnou práci v jiném odvětví.
Nejvíce si v tomto směru věří mladí lidé mezi 25 a 34 lety a osoby s vyšším vzděláním. K aktivnímu hledání nové práce se v průzkumu přihlásilo šest procent zaměstnaných, 14 procent pak připustilo, že se po novém uplatnění zatím zlehka poohlíží.
Trend častějších změn míst pozoruje i Denisa Janatová z personální agentury AC Jobs. Lidé podle ní využívají současné situace, kdy se karta na trhu práce obrátila a zaměstnanci si vybírají své zaměstnavatele. [celá zpráva]
„Firmy o zaměstnance bojují všemi dostupnými zbraněmi, lákají je atraktivními benefity a prestižní značkou. K této situaci také nepřispívá pracující generace Y (narození zhruba po roce 1980) a Z (narození zhruba po roce 1995), která očekává od svých zaměstnavatelů vstřícnost ve formě inspirujícího pracovního prostředí a pocitu výjimečnosti,” uzavírá Janatová.
