Hlavní obsah

Vrcholoví sportovci mají vlastnosti, jež firmy oceňují

Právo, kil

Kariéra vrcholového sportovce obvykle končí po dosažení věku třiceti let, někdy později. Když se sportovci začínají poohlížet po práci, mají proti svým vrstevníkům asi deset let zpoždění ve vstupu do profesního života.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto

Článek

„Zdaleka ne všichni sportovci jsou na konci aktivní kariéry finančně zabezpečeni, a musí se proto rozhodnout, čemu se budou věnovat dále. Nemají žádné pracovní zkušenosti ani návyky a v tom spočívá jejich největší nevýhoda na startu pracovní kariéry,“ připomíná Martin Schneider z personálně-poradenské společnosti McROY Czech.

Ze sportování si však do pracovního života přinášejí řadu pozitivních vlastností, zejména vytrvalost a houževnatost. Mají vysokou disciplínu a sport je naučil překonávat překážky a prohry. „Tyto vlastnosti jsou jejich velkou devízou pro pracovní život,“ zdůrazňuje Schneider.

Někteří sportovci po ukončení své aktivní kariéry zůstávají u sportu jako trenéři nebo funkcionáři, to se ale zdaleka netýká všech. Většina si musí začít hledat jinou obživu.

Myslet na „zadní vrátka”

Kolektivní sporty vyžadují větší týmovou spolupráci a disciplínu, která je vhodná například v projektovém řízení. Naopak sportovci z individuálních sportů se lépe uplatňují na samostatných pozicích či v soukromém podnikání. Některým se v podnikání daří, jiní končí jako neúspěšní podnikatelé. Známé jsou i případy, kdy špatně investují své prostředky vydělané sportováním.

Sportovci by se měli podle Schneidera začít připravovat na kariéru po sportování co nejdříve. Výhodu mají ti, kdo kariéru spojují se vzděláváním a myslí dopředu na „zadní vrátka“.

„Jakmile se blíží věku, kdy ukončí sportovní kariéru, takzvaně rozhodí sítě. Mohou využít své kontakty, poradit se o své budoucí kariéře se sponzory. Měli by přemýšlet o tom, co chtějí, co je baví, a s dostatečným předstihem se zajímat o pracovní příležitosti,“ připomíná Schneider.

Málokterá firma se při náboru vysloveně zaměřuje na vrcholové sportovce. „Když se ale uchazeč o práci aktivně věnuje sportu, lze očekávat, že bude cílevědomý, bude mít aktivní přístup k životu, bude lépe odolávat stresu a bude mít smysl pro fair play. A to jsou vlastnosti, které firmy u svých pracovníků oceňují,“ zdůrazňuje Martin Schneider.

Související témata:

Výběr článků

Načítám