Článek
Na model supermanažerů, kteří spí jen několik hodin denně, bychom tedy dle daného průzkumu mohli zapomenout. Je to například šéfka internetové společnosti Yahoo Marissa Mayerová, která prohlásila, že pracuje 130 hodin týdně a na odpočinek má jen málo času.
Spánek není slabost
Kdo spí více, je produktivnější a v mnoha případech i více vydělává. Ten, kdo má kvalitní spánek, má vyšší příjem až o pět procent, zjistila nedávná americká studie.
Jak ve své knize Revoluce spánku píše úspěšná novinářka Arianna Huffingtonová, v prostředí konkurenční situace už není delší spánek slabostí. Také Apple má na svých přístrojích noční funkci, protože uživatelé si uvědomili, že světlo z displeje může narušovat kvalitu spánku.
Dříve tma – vyšší příjem, ale i ceny
Vědci z Williams College a Kalifornské univerzity vypočítali, že v zemích, kde slunce zapadá dříve a lidé tam spí déle, se také více vydělává. Dokonce pouhá jedna hodina spánku navíc může zvýšit mzdu o 4,9 procenta. Tedy ten, kdo žije v oblastech, kde je dříve tma, by měl být bohatší. Budiž však řečeno, že v těchto zemích je všechno dražší. Není ale třeba se kvůli spánku stěhovat.
„Abychom spali více, máme jiné metody a nemusíme se stěhovat jinam. Stačí koupit si kvalitní závěsy, které byt zcela zatemní,” uvádí jeden z autorů studie Jeffrey Shrader.
Odpočinek eliminuje stres a zvyšuje výkon
V Británii před rokem vláda vyhlásila kampaň, v níž vyzývala občany, aby spali déle. Dobrý spánek prospívá paměti, jeho nedostatek ji může poškodit. Ospalost přes den má mnohé negativní důsledky, vede ke stresu a většímu nebezpečí vzniku kardiovaskulárních a metabolických onemocnění. Naopak ten, kdo déle spí, pracuje aktivněji a je šťastnější. Jeho produktivita práce je pak vyšší.
Dokonce i mírné snížení počtu hodin spánku může mít negativní důsledky. Podle jiné studie je šestihodinový spánek po celý týden roven dvěma probdělým nocím. „Kdo nedokáže spát alespoň osm hodin denně, měl by si dopřát malou siestu," vysvětluje psychiatr Hans Van Dongen.
Někdo je produktivnější ráno
To již pochopila například společnost Google, která svým zaměstnancům umožňuje dvacetiminutový odpočinek. Podobně vycházejí vstříc svým lidem firmy Nike, City Bank, Cisco, Pizza Hut a redakce časopisu Newsweek. Jiným receptem, který využívá americká pojišťovna Aetna, je platit zaměstnancům navíc 25 dolarů (600 Kč), aby v noci spali alespoň sedm hodin.
Největší revolucí je vytvoření flexibilní pracovní doby v podniku. Většina z nás se dělí na dvě kategorie: někdo je produktivnější ráno, jiný večer. Proč tedy všem nedovolit, aby si pro svůj biorytmus vybrali tu nejvhodnější denní dobu, a mohli tak pracovat lépe a více?
