Antiviry nezabírají - braňte se lépe

„Sedmdesát procent těch nejnebezpečnějších kódů patří do kategorie trojských koňů,“ řekl Radek Smolík z bezpečnostní společnosti Symantec. Ty pracují zcela tiše, neupozorňují na sebe. Vykrádají citlivé informace z počítačů a odesílají je přes internet. Existují velké skupiny osob, které s takto získanými daty dále obchodují.

Jak se chovat na internetu, abyste si nezavirovali počítač? Uvědoměle. To je nejlepší obranou před digitálními nákazami. Lidé musí být při surfování opatrní. Počítačové viry se často šíří přes takzvané komunitní servery, které sdružují osoby se stejnými zájmy.

Například automobilisty zajímající se o veterány, houbaře, kteří se pídí po informacích, kde právě roste jaký hřib. „Lidé se v internetových komunitách cítí bezpečně. Je jim dobře, když jsou obklopeni uživateli s podobnými názory,“ doplnil Smolík. To je však zcela falešný pocit.

Abyste si nezavirovali počítač, musíte si hlídat aktuálnost programů a v případě výskytu bezpečnostních mezer software co nejrychleji záplatovat. To ale neznamená, že uživatel, který se pravidelně stará o bezpečnostní neprůstřelnost svých aplikací, bude obrazně řečeno zcela za vodou.

Vůbec ne. Programy i tak obsahují stovky závad. Nová slabá místa se objevují každý den a málokdo je umí uhlídat. Ale i tak může pravidelnou aktualizací ztížit útočníkovi napadení svého systému.

Dnešní antiviry jsou z pohledu útočníka zastaralé. Jedná se totiž o reaktivní programy, které, aby mohly pracovat, musí znát virový kód, před nímž počítač chrání. To znamená, že se virus musí nejprve na internetu (nebo flash disku, z něhož může být počítač také napaden) objevit.

Pak je dekompilován (rozebrán) a podle toho jsou sestaveny virové definice. To neuděláte dříve, dokud kód nemáte. Antivir tak reaguje pozdě a sám o sobě je nedostatečný. Co tedy musí mít ideálně zabezpečený počítač? Je to kombinace antiviru a obousměrného firewallu, který filtruje komunikace zvenčí i směrem ven. Směr ven je totiž velmi zajímavý.

Z počítače jím odcházejí ukradené informace. Dále je to systém IPS, který preventivně brání narušení systému. Smolík doporučuje i ochranu routeru, tedy „krabičky kterou je počítač připojen do internetu“. Pokud tohle všechno uživatel má, pak se může pokládat za cíl, který není vyloženě snadný. Neznamená to, že se mu nic nemůže stát, ale na internetu bude kolem něj řada lehčích cílů, které si útočníci vyberou raději.

Čím více využíváte internet, tím větší množství přihlašovacích údajů si musíte pamatovat. Řešení je několik, mezi ty méně šťastné patří používání jednoho univerzálního hesla. Když je útočník odhalí, dostane se úplně všude. Mnohem lepší je nasadit například KeePass, do kterého si své různé přístupy zadáte.

Data, tedy vaše různé vstupní kódy, budou uchovávána zašifrovaná. K jejich přečtení je potřeba znát jediné heslo nebo autorizační soubor, případně obojí. Podle nás je proto Keypass pro správu hesel mnohem lepší než tužka a papír.

Nevíte, co vše se spouští ve vašem počítači po jeho startu? Nepomáhají ani standardní utility ve Windows? Pak nastal čas vyzkoušet Autoruns. Nic nemusíte instalovat, aplikace je navíc zcela zdarma. A teď se podržte – jejím vlastníkem je Microsoft. Proč ji do Windows nepřidává standardně? To je nám záhadou.

Program hledá rootkity (viz sloupek) opravdu rychle. Test celého počítače je tak velmi svižný, až má člověk pocit, že software něco zanedbává. Pokud Rbusteru nevěříte, zkuste jeho práci zkontrolovat například RootkitRevealerem z dílny SysInternals, kterou nyní vlastní Microsoft. Tuto aplikaci () však doporučujeme pouze zkušenějším uživatelům. Není totiž vše rootkitem, na co RootkitRevealer ukáže. Pozor na to!