Článek
Podle amerických úřadů existuje „nepřijatelné riziko, že technologie společností zahrnutých na černé listině budou využity k vojenským účelům“. Kromě Xiaomi se na seznamu ocitl například také čínský státní výrobce letadel Commercial Aircraft Corporation of China (COMAC).
Americké podniky nesmějí z nařízení Trumpovy administrativy s dotčenými podniky obchodovat. Zároveň tamní investoři musí podle exekutivního příkazu, který Trump loni podepsal, do letošního listopadu prodat všechny své podíly v dotčených společnostech, připomněla agentura AP.
Společnost Xiaomi byla přidána na černý seznam jen krátce poté, co ve třetím čtvrtletí loňského roku sesadila amerického konkurenta Apple z pozice třetího největšího výrobce smartphonů na světě. Na přidání Xiaomi na černou listinu okamžitě reagovaly akcie tohoto podniku na hongkongské burze propadem o deset procent.
Trumpova administrativa končí 20. ledna, je otázkou, jak se k záležitosti postaví Bílý dům pod vedením nového prezidenta Joea Bidena.
Xiaomi se ještě oficiálně k zařazení na černou listinu USA nevyjádřilo.
Stejná situace jako u Huawei
Xiaomi se tak dostalo do stejné situace jako v květnu 2019 čínská společnost Huawei a její dceřiné podniky, například značka Honor.
Kvůli tomu jsou již od předloňského května takřka všechny nové telefony těchto firem nabízeny s osekanou verzí operačního systému Android. Kvůli uvalenému embargu totiž tyto značky u svých nových přístrojů nesmějí používat některé programy společnosti Google.
Nefungují například mapy Google, mailový klient Gmail, přehrávač YouTube či obchod s aplikacemi Google Play. Huawei nicméně všechny aplikace nahrazuje alternativami, které jsou k dispozici právě prostřednictvím AppGallery.
