Článek
Mezi lídry trhu se řadí i japonská Toshiba. Ta ve druhé polovině října vytáhla před zraky novinářů vylepšené rozpoznávání gest, kterými se dá ovládat počítač. Máchání rukou před displejem, nebo dokonce před televizí, tak může jednou nahradit klasickou počítačovou myš, resp. dálkový ovladač.
Jak technologie funguje? Levná webová kamera sleduje prostor před přístrojem a reaguje na pohyby dlaně. Rychle ji posuňte malinko doleva a počítač pohyb vyhodnotí jako příkaz pro kliknutí levým tlačítkem myši. Nebo ji rozevřete, podobně jako byste přikazovali „stát“, a systém stopne právě přehrávaný film.
Bokem nezůstala ani úprava obrázků. Fotky se dají posouvat po obrazovce nebo zvětšovat s pomocí palce a ukazováku. Prsty přitom stačí jakoby uchopit okraj snímku a ten pak „tahat“ po displeji.
Postup až silně evokuje nápady použité ve filmu Minority Report. V době vydání filmu šlo o čistou utopii. Dnes ale máme před sebou technologii, která bude podle našeho odhadu v obchodech do roka.
Snadněji na přenos dat
Snad každý z nás vlastní mobilní telefon nebo kapesní přehrávač, který je nutné čas od času naplnit daty. Nebo z něj nějaká dostat ven – například kontakty a odeslané emaily, pořízené fotografie... Jak se to dělá dnes?
Ve většině případů pomáhá USB kablík, kterým je nutné propojit počítač s mobilem, ke slovu se dostává také Bluetooth. Výrobci ale pracují na zcela novém způsobu přenosu souborů mezi kapesními přístroji a osobními počítači.
| Inženýři v Japonsku představili roboty na kolech |
|---|
| Japonská technologická výstava CEATEC (od 30. září do 4. října) byla zajímavá nejen tím, že se na ní představily další technologické novinky, ale také nápadem jedné z firem nechat stranou klasické hostesky. Místo nich provedla návštěvníky po expozici robotická slečna (Murata Girl) jedoucí na unicyklu. Více se dozvíte zde. :. Murata Girl (vpravo) a její mužský protějšek (vlevo). Foto: Archiv |
Už brzy budeme moci používat technologii TransferJet – označení pro bezdrátovou výměnu dat na velmi krátkou vzdálenost, typicky několik centimetrů. K zahájení přenosu souborů stačí položit mobil přímo na notebook nebo stolní PC.
Oba přístroje se vzájemně identifikují a začnou si velmi rychle předávat data. Rychlost výměny souborů počítáme ve stovkách megabitů ze vteřinu. Je tak dostatečná i pro hbitý přesun filmů mezi dvěma přístroji a neporovnatelně rychlejší než třeba Bluetooth.
Počítač pozná vaši tvář
Některé notebooky se už naučily rozpoznávat tváře (face recognition). Přes vlastní webovou kamerku natočí uživatele z několika úhlů a pak jej automaticky hlásí do systému.
Nemusíme si tak pamatovat heslo k Windows nebo používat čtečku otisků prstů, která nám dá přístup k datům. Přestože je technologie velmi mladá, už se stačila uchytit na trhu. Dokonce se nenechá zmást ani nastraženou fotografií.
Hodí se hlavně lidem, kteří mají v počítači citlivá data a nechtějí, aby s nimi pracovala nepovolaná osoba. „Cizího“ uživatele totiž počítač rychle odhalí (kontinuálně fotografuje prostor před sebou a porovnává snímky), a pokud tvář před sebou nezná, nezvaného návštěvníka odpojí.
| Vize budoucnosti počítačů a mobilů |
|---|
| Nahradí gesta počítačovou myš? |
| Ovládání gesty (hand gestures) má stále několik závad. Potřebuje dopilovat tak, aby počítač rozpoznával gesta ještě spolehlivěji a přesněji než dnes. Pohyb kurzoru ovládaného naší rukou po obrazovce by také mohl být rychlejší. Další nevýhodu pak spatřujeme v tom, že se jako uživatelé budeme muset naučit nazpaměť pokyny nutné k ovládání počítače nebo plochého televizoru. Rovněž se musíme smířit s tím, že budeme mít v bytě nasazené kamery připojené k počítači. Bez nich hand gestures nefungují. Protože jsou vesměs počítače připojené k internetu, obáváme se možného odposlechu kamer a narušení soukromí. |
| Chytré nabíjení z USB |
| S kapesními přístroji je jedna potíž – rychle se vybíjejí. Navíc většina z nás používá více elektronických pomocníků najednou. Je pak skoro nemožné si pamatovat, který adaptér sluší právě tomu přístroji a ne druhému či třetímu. Všichni proto z pohodlnosti saháme po nabíjení z USB portu přes USB kablíky. Pokud je ale počítač, ke kterému máme připojený přístroj, vypnutý, zařízení přes USB nenabijeme. Nejde do něj proud. A zapínat počítače jen kvůli dobíjení mobilního telefonu nebo kapesního asistenta je minimálně nešikovné. S problémem se vypořádala až technologie „Sleep & Charge“. Kapesní elektronika se v takovém případě dobíjí, i když je PC nebo notebook vypnutý. U laptopu si dokonce můžeme nastavit, kolik jeho energie chceme obětovat pro nabíjení jiných zařízení. Nestane se tak, že bychom ráno pustili notebook a zjistili, že je zcela bez šťávy. |
| Zánik pevných disků? |
| Ještě ne Konec pevným diskům nehrozí, domnívají se někteří výrobci hardwaru. Přestože harddiskům mnoho lidí věštilo brzký zánik (nahradit je mají flash paměti používané například v MP3 přehrávačích nebo mobilních telefonech), setrvají prý s námi ještě pár let. S flashovými disky (SSD – solid state disc) jsou stále tytéž potíže – jsou drahé a mají malou datovou kapacitu. Objevují se jen v noteboocích nejvyšší kategorie. Tam jsou oceňovány pro vysokou odolnost proti nárazům, nízkou spotřebu elektřiny a výborný výkon. Zapomínat nesmíme ani na jejich naprostou tichost ve srovnání s klasickým pevným diskem, ve kterém neustále lomozí čtecí a zápisové hlavičky. Pokud budete archivovat velké množství dat, pak s SSD nebudete spokojeni. Klasický pevný disk s řádově vyšší kapacitou bude pro vás ještě dlouho výhodnější, vzkazují vývojáři osobních počítačů. |
| Detekce obličeje počítačem |
| Počítačové rozpoznávání obličejů, se kterým se už můžeme setkat ve vybraných noteboocích, je pěkná věda. Ulehčuje přihlašování do systému a zároveň chrání data před nepovolanými zraky. Trvalo ale dlouho, než byla technologie na světě. Program totiž musí umět najít a zapamatovat si čtrnáct charakteristických bodů ve tváři. Zajímá se přitom o pozici, velikost a barvu očí, lícních kostí, uší. Neuniknou mu ani linie rtů a tvar obočí. Počítači dokonce nevadí při rozpoznávání osoby ani to, že si nasadila brýle. Jak vzniká taková virtuální podobizna pro rozpoznávání? Počítač si člověka nasnímá přes webovou kameru a jeho tvář porovná se základním modelem, který má uložený v paměti. Najde charakteristické rysy a ze snímku odstraní všechno stínování a odlesky. Počítač pak umí rozpoznat obličej daného člověka i z úhlu. |