Článek
Vyvinout komerčně využitelné kvantové systémy se snaží řada firem včetně amerických IBM, Google, Intel, Microsoft Corp., Rigetti Computing a kanadské D-Wave Systems Inc. Nynější kvantové počítače jsou však stále příliš malé a příliš náchylné k chybám, než aby ve většině úkolů překonaly běžné superpočítače.
Kvantový počítač je zařízení, které v operacích s daty využívá fenomény známé z kvantové mechaniky, jako je například superpozice nebo kvantové provázání. Díky kvantovým jevům může stroj pracovat mnohem rychleji než běžné počítače - dovede zkoumat všechna potenciální řešení zadané úlohy najednou.
Dnešní průlom IBM neznamená, že kvantová počítačová technika už je na běžné používání připravená. Qubity ve všech dnešních kvantových počítačích jsou s to zůstat v kvantovém stavu jen zlomek sekundy. Jakmile se jejich stav změní, začínají chybovat. Společnosti IBM se podařilo udržet qubity v kvantovém stavu po dobu 90 mikrosekund, což je sice rekord, ale pořád je to málo.
Nicméně 50 qubitů je významným vývojovým mezníkem, píše portál technologyreview.com. Možnosti dosavadních systémů se omezovaly na provádění výpočtů, které by zvládl i konvenční superpočítač. Zařízení s 50 qubity může řešit úkoly, které by bez kvantové technologie bylo mimořádně obtížné splnit.
Počítačové firmy se sice v oblasti kvantové výpočetní techniky snaží prolomit hranice, nezapomínají ale ani na honbu za zákazníky. IBM proto pracuje na počítači s 20 qubity, který by zákazníkům zpřístupnila ve své cloudové platformě. V plánu to má do konce letošního roku.
Jak pracují superpočítače
Superpočítače zabírají na rozdíl od běžných stolních počítačů celé budovy. Jsou sestaveny z tisíců procesorů a mají stejný výkon jako stovky běžných PC. To, co dokáže superpočítač spočítat za jediný den, by trvalo běžnému domácímu PC celý rok.
Tomu odpovídá také jejich cena. Superpočítače jsou stejně drahé jako luxusně zařízené rodinné domy. Takto výkonné stroje zkoumají lidskou DNA, dešifrují tajné informace nebo počítají pohyb vesmíru.