Článek
„V zákoně je nesmysl o blokování 'internetových stránek'. Co to je? V podstatě se nic neříká o DNS,“ uvedl Bartoš na svém profilu na Facebooku.
Právě DNS záznamy jsou pro případnou blokaci internetových stránek klíčové. Každý web má totiž svoji fyzickou adresu, která je složená z čísel (IP adresy). O to, aby si běžní uživatelé tyto dlouhé číselné kombinace nemuseli pamatovat, se starají právě záznamy DNS (domain name system), pomocí kterých jsou číselné adresy překládány do jejich písemné podoby.
Permanentní sledování internetového provozu
Právě to, že návrh neobsahuje přesný popis technického řešení blokace a zmínku o DNS záznamech, může velmi zkomplikovat život poskytovatelům připojení.
„Co to znamená? Že si malí provideři internetového připojení budou muset všichni koupit boxík minimálně za pět miliónů a větší nějaký CISCO enterprise za bambilióny?“ podivoval se nad chystaným zákonem předseda Pirátské strany.
Hele:-) Teď jsme měli v zákulisí takovou debatu ohledně Babišova cenzurního zákona na online hraní. A v zákoně je...
Zveřejnil(a) Ivan Bartos dne 12. duben 2016
Zařízení, která Bartoš zmiňuje, slouží k permanentní analýze internetového provozu. Právě to je podle něj jediná možnost, jak by mohli poskytovatelé připojení reagovat na případné žádosti ministerstva financí o blokování webových stránek, pokud v zákonu nebude zakotven konkrétní technologický postup blokace – jinými slovy nebude obsahovat zmínku o DNS záznamech.
Pořízení zařízení pro permanentní monitorování internetového provozu by ale samozřejmě bylo pro většinu malých poskytovatelů internetové připojení, a patrně i pro ty středně velké, likvidační.
Znamenalo by to mít velmi drahé zařízení, kterým operátoři obvykle ani nemají důvod disponovat.
Prakticky stejný názor má také Jakub Rejzek, ředitel sdružení ISP Alliance, které zaštiťuje lokální poskytovatele připojení dohromady se 400 000 zákazníky. „V zásadě to nejde snadno. Znamenalo by to mít speciální HW s firewallem, který by prováděl diagnostiku až na 7. síťové vrstvě OSI. To je velmi drahé zařízení a operátoři s ním obvykle ani nemají důvod disponovat,“ popsal Rejzek pro server Lupa.cz.
Teoreticky by podle něj bylo možné blokovat celý rozsah IP adres. „To ale znamená blokování i dalších domén hostovaných na stejné IP adrese. Blokování lze také provádět změnami DNS záznamů. Toto řešení lze ale technicky obejít, umět to bude zákazník i s poněkud vyšší laickou znalostí,“ doplnil Rejzek.
I přes zjevné nedostatky by měl jít návrh zákona o hazardu ve středu do třetího čtení v Poslanecké sněmovně.
Vyjádření ministerstva financí Novinky.cz zjišťují.
Hrozí cenzura internetu
Dalším velkým problém je, že návrh ještě obsahuje blokační paragraf 82, který říká, že provozovatel internetu bude muset vypnout stránku, kterou úředníci ministerstva umístí na seznam nepovolených internetových her.
Ministerstvo financí tento návrh dlouhodobě brání a obhajuje ho tím, že podobné modely blokace již dávno fungují v zahraničí. „Ke stejnému opatření již přistoupila většina zemí Evropské unie. V Německu, Itálii a Francii je v platnosti od roku 2012, od roku 2013 pak v Dánsku či Belgii. Věříme, že stejně jako v těchto zemích většina zahraničních provozovatelů využije možnosti získat licenci a podnikat legálně a že počet blokovaných stránek bude stejný jako v Dánsku, kde se blokuje pouze 12 takových stránek,“ řekl Novinkám již dříve Ondřej Závodský, náměstek ministra financí.
Sdružení pro internetový rozvoj (SPIR) ale už v minulosti opakovaně upozorňovalo na to, že ministerstvo financí vedené šéfem ANO Andrejem Babišem poskytuje poslancům zavádějící informace ohledně fungování blokace internetu v jiných zemích EU. Česku prý chybí pojistky proti možnému zneužití. [celá zpráva]
Podle SPIR je navíc blokace webů zbytečná. Návrh zákona totiž počítá i s blokací plateb, která na rozdíl od blokování webových stránek neohrozí právo svobodně vyhledávat informace. Už zmíněná blokace plateb představuje účinnou prevenci. [celá zpráva]
Ministerstvo si samo rozhodne, koho zablokuje
O objasnění sporných bodů navrhovaného zákona již dříve požádala ministerstvo financí také společnost Seznam.cz. „Vysvětlení ministerstva financí jsme obdrželi s poznámkou, že technické aspekty blokace nemají valný význam pro veřejnost ani ISP (poskytovatele internetu - pozn. red.), neboť tuto problematiku bude řešit výhradně ministerstvo financí a jejich detailní specifikace v samotném zákoně není možná z důvodu dynamického a flexibilního internetového prostředí,“ řekl Novinkám Michal Feix, ředitel pro právní a legislativní záležitosti společnosti Seznam.cz.
Znění par. 82 Zákona o hazardních hrách
Blokace nepovolených internetových her
(1) Poskytovatelé připojení k internetu na území České republiky jsou povinni zamezit v přístupu k internetovým stránkám uvedeným na seznamu internetových stránek s nepovolenými internetovými hrami (dále jen „seznam nepovolených internetových her“).
(2) Na seznam nepovolených internetových her se zapíše internetová stránka, na níž je provozovaná internetová hra v rozporu s § 7 odst. 2 písm. b).
(3) Povinnost podle odstavce 1 jsou poskytovatelé připojení k internetu splnit ve lhůtě 15 dní ode dne zveřejnění internetové stránky v seznamu nepovolených internetových her.
„Ve zkratce lze odpověď shrnout ve smyslu: ‚ministerstvo financí, coby kompetentní regulátor, bude jako jediná instituce rozhodovat o nelegálnosti webové stránky a technickém zabezpečení blokace‘,“ doplnil Feix.