Více než polovina Čechů naletěla několikrát na fake news

Aspoň jednou uvěřilo nějaké falešné zprávě 94 procent dotázaných Čechů a vícekrát jí naletělo 55 procent Čechů. Světový průměr lidí, kteří opakovaně uvěřili falešným zprávám, činí 44 procent.

Největší podíl lidí, kteří vícekrát naletěli fake news, je v Egyptě, a to 60 procent. Nejméně jich bylo z 26 zemí, kde Ipsos průzkum prováděl, v Pákistánu se 26 procenty. Například v Německu přiznalo, že opakovaně uvěřilo falešným zprávám, 29 procent lidí, v Polsku třetina lidí a v USA 36 procent lidí. Míra uvěření fake news v ČR je tak výrazně vyšší než ve většině ostatních zemích, uvedla Markéta Kneblíková z Ipsos.

Na nějakou falešnou zprávu narazily čtyři pětiny Čechů. Zhruba tři čtvrtiny zaznamenaly fake news na nějakých webech nebo Facebooku. Téměř polovina dotázaných z ČR uvedla, že kvůli falešným zprávám méně věří médiím, a více než čtvrtina lidí věří méně vládě a vládním institucím. Pětina lidí kvůli falešným zprávám omezila využívání sociálních sítí a několik procent Čechů si kvůli fake news zrušilo účet na Facebooku.

Aktuálně se internetem masivně šíří poplašné zprávy a dezinformace týkající se koronaviru 2019-nCoV. Na celou řadu smyšlených informací je možné narazit na Facebooku. Například bezmála pět tisíc lidí sdílelo na Facebooku zprávu o tom, že samotný koronavirus je podvod a snaha Číny získat prostředky od zbytku světa.

Další zprávy například tvrdí, že lék na koronavirus je znám již dávno – má jít o mexické pivo Corona. I když se to může zdát jako počin nějakých vtipálků, někteří uživatelé tomu evidentně skutečně věří. Stejně tak je nesmyslný komentář, podle kterého je s výskytem nemoci spojena nadace Billa a Melindy Gatesových.

Jiná dezinformace zase uvádí, že v souvislosti s výskytem choroby různé světové mocnosti přeruší přístup k internetu, aby nebylo možné „šířit pravdu o koronaviru“. Chtějí tak prý umlčet sociální média a jedince, kteří „říkají o viru pravdu“. Nic z výše uvedeného samozřejmě není pravda, jak zdůraznil server CBS News.

Ipsos také zjišťoval, jestli se Češi obávají o své soukromí na internetu. Obavy vyjádřily dvě třetiny dotázaných a zhruba čtvrtina uvedla, že má o své soukromí větší strach než v předchozím roce. I tak jsou obavy Čechů o soukromí na internetu nižší než v jiných zemích, nicméně jsou podle Kneblíkové obdobné jako u obyvatel v Německu a Polsku. Spolu s Německem pak ČR patří mezi země, které zaznamenaly nejnižší nárůst obav u svých obyvatel.

Obavy o soukromí na internetu má v Německu 68 procent a v Polsku 70 procent. Světový průměr podílu lidí obávajících se o soukromí na síti činí 78 procent a třeba v Egyptě, Hongkongu nebo Indii přesahuje 90 procent.

Výrazně větší nebo větší obavy o soukromí na internetu proti předchozímu roku má podle zjištění Ipsos 27 procent Čechů a 26 procent Němců, což je mezi sledovanými zeměmi nejnižší zjištěná hodnota. V Polsku se o své soukromí obávají více než loni dvě pětiny dotázaných.

Kvůli těmto obavám většina Čechů uvedla, že například neotevírá e-maily od lidí, které nezná. Téměř polovina lidí v ČR v poslední době i častěji používá antivirové programy nebo více přemýšlí nad tím, co zveřejní na internetu. Několik procent lidí omezilo využívání internetu a čtvrtina Čechů přistoupila k pravidelným změnám hesel.

Průzkum prováděla mezinárodní technologická a konzultační společnost Ipsos loni v říjnu v 26 zemích, výsledky byly zveřejněny až nyní. V Česku se ho zúčastnilo 1009 lidí ve věku 18 až 65 let.