Článek
Větší rezervovanost Čechů vůči umělé inteligenci je podle generálního ředitele Microsoftu v ČR a na Slovensku Rudolfa Urbánka daná skladbou české ekonomiky, neboť v Česku je víc průmyslových podniků, a pak také úrovní počítačové infrastruktury.
Zhruba 69 procent manažerů by uvítalo nějakou formu podpory a další edukace, aby byli na změny související se zaváděním umělé inteligence připraveni. Postoj českých manažerů je v této oblasti podobný jako v jiných zemích, rozvoj dovedností spojených s nasazováním umělé inteligence by uvítalo 68 procent z nich.
Z výsledků průzkumu nicméně vyplývá, že pouze 23 procent českých lídrů vnímá jako důležité zvyšovat kvalifikaci svých zaměstnanců. To je nejméně ze všech zemí, jež se průzkumu zúčastnily. Ve světě tuto potřebu deklaruje 40 procent podniků.
"S postupným rozvojem umělé inteligence bude nutné výhodám z ní plynoucím dobře porozumět, a to nejen na úrovni manažerů a lídrů firem, ale také na úrovni všech zaměstnanců. Právě silná digitální kultura, důraz na vzdělávání a posilování digitálních dovedností napříč celou organizací, bude hrát skutečně klíčovou roli. Ti, kdo si to uvědomí nejrychleji, z toho budou v dlouhodobém horizontu nejvíce těžit," dodal Urbánek.
Současní vrcholoví manažeři přínosy umělé inteligence nevidí jen v možnosti ušetřit čas díky zvýšené produktivitě, ale dosavadní práci chtějí řešit jinak – ať už tím, že ušetřený čas věnují motivování zaměstnanců, nebo vytyčení směřování firmy a nastavení správných cílů.
Zatímco potřeba motivování zaměstnanců a nastavení správných cílů je ve světě i v České republice více méně podobná, v ostatních zemích cítí mnohem větší potřebu investovat čas do nalezení nových tržních příležitostí. Čeští lídři se v tomto odlišují, tuto potřebu deklarovalo pouze 15 procent z nich.
