Článek
Na to, že e-mail může obsahovat dezinformace, vždycky nebo občas upozorní jeho původce nebo někoho dalšího jen malá část lidí. V Česku je to přibližně pětina lidí a na Slovensku 16 procent. Vyplynulo to z průzkumu, který na přelomu června a července provedla agentura Ipsos ve spolupráci se středoevropským výzkumným konsorciem Central European Digital Media Observatory (CEDMO).
„Statisíce lidí v České republice i na Slovensku obvykle přeposílají řetězové e-maily svým známým, často pak v kontextu toho, že již informace obsažené v nich dále neověřují. Sedm procent Čechů a osm procent Slováků pak obvykle sdílí či přeposílá informace, i pokud oni sami tuší, že může jít o dezinformaci,“ uvedla Kateřina Rábová z Ipsos.
Šéf centra proti terorismu: Dezinformátoři na lžích vydělávají a léčí si zhrzená ega
Adresáty řetězových e-mailů jsou nejčastěji starší lidé, nicméně téměř polovina z nich v ČR a dvě pětiny na Slovensku je nepřeposílají. Nejčastěji přeposílají tyto zprávy lidé se základním vzděláním, a to napříč všemi věkovými skupinami, uvedli autoři průzkumu.
Pravdivost informací v obdržených e-mailech podle průzkumu nikdy neověřuje v Česku ani na Slovensku desetina lidí. Naopak vždycky si je ověřuje 16 procent Čechů a 20 procent Slováků, a 37 procent dotázaných v ČR a 34 procent na Slovensku si je ověřuje často. Občas tak činí kolem 26 procent občanů v obou zemích.
Více než polovina dotázaných v obou zemích uvedla, že informaci, u které mají podezření, že může jít o dezinformaci, s nikým nesdílí, i když jim přijde zajímavá. Zhruba desetina Čechů i Slováků ji v tomto případě ale přeposílá vždycky nebo často.
Polovina lidí dezinformace snadno rozezná
Rozpoznat dezinformace je jednoduché pro 48 procent lidí v Česku, na Slovensku to uvedlo 60 procent lidí. V obou zemích pak více než polovina občanů uvedla, že zná někoho, kdo své postoje na základě dezinformací změnil. Tři pětiny Čechů i Slováků se ztotožnily s tvrzením, že dezinformace často úmyslně šíří nedemokratické státy, aby ovlivnily veřejné mínění v ČR a na Slovensku.
Výzkum zjišťoval také názor české veřejnosti na některé z dezinformací, které se objevily ve veřejném prostoru. Jako nejméně uvěřitelná byla pro oslovené informace týkající se spojitosti vakcíny proti covidu-19 s opičími neštovicemi. Jako věrohodnou ji zhodnotilo 17 procent lidí, naopak podle 63 procent je neuvěřitelná. Dezinformacím ohledně převozu zkapalněného ruského zemního plynu do Evropy či obchodování s tímto plynem průměrně věří na 30 procent Čechů, pro dvě pětiny jsou neuvěřitelné.
Průzkumu se zúčastnila v Česku i na Slovensku shodně tisícovka lidí starších 18 let. Na dotazy odpovídali mezi 30. červnem a 7. červencem.
Vnitro už připravilo zákon k blokování škodlivých webů
Dezinformace často šíří samotní uživatelé
Dezinformace se šíří sítěmi jako lavina – a je jedno, jestli se bavíme o koronaviru, válce na Ukrajině nebo úplně jiném tématu. Na webu jsou jich statisíce. Jak upozornily servery NPR a Poynter, nešíří je pouze jejich tvůrci, ale velmi často i samotní uživatelé.
Nejčastěji se totiž hoaxy a dezinformace šíří prostřednictvím sociálních sítí, jako je například Facebook či X (dříve Twitter). I když se internetoví giganti snaží proti tomu bojovat, práci jim znesnadňují samotní uživatelé.
Smyšlené zprávy totiž často šíří dál – jednoduše věří tomu, co si na internetu přečtou. Není výjimkou, že některé zprávy mají desítky či stovky tisíc sdílení. Nevědomky tak pomáhají tvůrcům dezinformací, aby si vydělali pořádný balík peněz.
Podobné kauzy globálního dosahu jsou totiž pro tvůrce dezinformací hotový zlatý důl. Využívají strachu a paniky lidí, aby je nasměrovali na své webové stránky. Díky tomu následně profitují ze zobrazované reklamy, což dělá klidně i několik milionů dolarů.
