Článek
Studie zveřejněná v odborném periodiku Nature Communications je založená na datech získaných od 84 000 respondentů mezi deseti a 80 lety. Podrobněji se její autoři zaměřili na mladší účastníky výzkumu mezi deseti a 21 lety, u kterých se na frekvenci používání sítí a pocit štěstí a spokojenosti ptali sedmkrát během let 2011 až 2018. Zjistili přitom, že velké množství času stráveného na sociálních sítích se pojí s poklesem životní spokojenosti zejména u konkrétních věkových skupin.
„Měli jsme hypotézu, že souvislost mezi sociálními médii a spokojeností se může v různých životních obdobích měnit, a zjistili jsme, že tomu tak skutečně je,“ uvedla vedoucí výzkumného týmu, psycholožka Amy Orbenová, která působí na Oxfordské univerzitě. „Tělesné změny spojené s vývojem mozku a pubertou a změny sociálního prostředí nás podle všeho dělají zranitelnějšími zejména v některých obdobích života,“ dodala.
Ačkoli veřejnost většinou nepochybuje o tom, že velké množství času, které děti tráví s mobilními telefony nebo tablety v ruce, na ně nemá dobrý vliv, odborníci nic takového jednoznačně nepotvrzují, napsal list The New York Times. Někteří sice tvrdí, že digitální technologie mohou způsobovat problémy s duševním zdravím, jiní jsou toho názoru, že negativní vliv technologií je jen velmi omezený.
Následky si neuvědomují
Mladší uživatelé si navíc málokdy uvědomují, jaké následky může mít zveřejňování různých informací na síti. Vyplývá to z celoevropského průzkumu antivirové společnosti Kaspersky mezi lidmi ve věku od 16 let.
Prakticky na jakékoliv sociální síti je možné svoje příspěvky mazat. Někteří uživatelé si ale patrně neuvědomují, že jakmile je už jednou nějaká informace na síti, žije si často již vlastním životem – a je jedno, zda jde o text, video nebo fotku.
Sexting, šikana či kyberstalking. Děti jsou na internetu lovná zvěř
Není totiž nic jednoduššího než vytvořit kopii takového příspěvku, který následně může již kdokoliv šířit i bez našeho vědomí. A že se škodolibost nevyhýbá ani některým našim přátelům, patrně není potřeba zdůrazňovat.
To je asi i důvod, proč 82 % dotázaných Evropanů mladších 21 let chtělo v loňském roce smazat trvale nějaký příspěvek ze svého profilu na sociální síti. Alarmující je také zjištění, že naprostá většina (81 %) osob ve věku 16 až 21 let se mylně domnívá, že má plnou kontrolu nad tím, co mohou ze své online přítomnosti trvale vymazat.