Článek
Pod pojmem smajlík si většina lidí představí žlutý kruh symbolizující lidskou tvář, ve kterém dvě tečky signalizují oči a oblouček pusu. Přesně tak totiž smajlík vypodobnil už v roce 1963 výtvarník Harvey Ball.
Tehdy šlo o součást kampaně pro pojišťovací společnosti. Jejím cílem bylo motivovat zaměstnance k lepší morálce a pracovní kázni.
Smajlíky se změnily k nepoznání
V běžné komunikaci se však smajlíky začaly používat až později – právě ve zmiňované 19. září 1982, tedy o 19 let později. Tehdy totiž Scott Fahlman navrhl pro radu informatiků na Carnegie Mellon University textovou podobu smajlíků.
Zprvu byly navrženy dva tvary. Znaky :-) měly označovat vtipy a protiklad :-( měl pak upozorňovat na věci, které nejsou vůbec vtipné.
Od té doby se množství smajlíků výrazně rozšířilo, jednotliví uživatelé prostřednictvím nich zpravidla vyjadřují své emoce. Původní textová podoba prakticky vymizela – počítače, chytré telefony i tablety totiž původní obličeje složené ze tří ASCII znaků v drtivé většině případů dnes již automaticky přepisují do grafické podoby. Zobrazí tedy nakreslenou tvář.
BEZ KOMENTÁŘE: Prohlédněte si nové emotikony na Facebooku
Historie se mohla psát již dříve
Sluší se připomenout, že prapředkové smajlíků se objevovali již před více než 200 lety. Značka podobající se smajlíku se totiž objevila už v korespondenci žďárského opata Bernarda Henneta, který zemřel v roce 1770.
Historikové také rádi připomínají, že jistou obdobu smajlíků používal už Winston Churchill. V milostných dopisech adresovaných své ženě totiž písmenem X nahrazoval znak polibků.