Rozmach omikronu provází vlna dezinformací

Na Facebooku a Twitteru například nasbíral 22 000 lajků, sdílení a komentářů odkaz na článek o tom, že americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) stáhlo veškerá povolení udělená PCR testům na detekci koronaviru. Ve skutečnosti však mají stále povolení od CDC stovky různých testů, agentura pouze loni oznámila, že stahuje žádost o schválení jednoho konkrétního testu ze strany Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA). Článek s nepravdivými informacemi publikoval web Gateway Pundit, který se často podílí na šíření konspiračních teorií.

Na Instagramu a TikToku zase v posledních týdnech zaznamenávají velký úspěch videa, kde lidé ukazují pozitivní výsledky rychlotestů namočených do pitné vody nebo ovocné šťávy. Jeden takovýto klip na TikToku nasbíral přes 140 000 sdílení, přičemž příspěvky tohoto druhu jsou prezentovány jako důkazy o tom, že testy nefungují. Odborníci připouští, že některé tekutiny v domácnosti mohou způsobit zobrazení pozitivního výsledku, testy podle nich nicméně při správném použití zůstávají spolehlivé.

Jak podotýká NYT, žádný lékařský test není dokonalý a i přesnost testů na koronavirus byla během pandemie covidu-19 předmětem legitimních pochybností. Po celou dobu existuje riziko, že výsledek konkrétního vyšetření bude falešně pozitivní či negativní. Něco zcela jiného je však tvrdit, že účelem testování je uměle zvyšovat statistiky o nákazách nebo že se případy covidu-19 sčítají s případy chřipky, jak nyní na sociálních sítích zaznívá.

Dezinformace ohledně testů nejsou zcela nové, v posledních týdnech jsou ale výrazně více vidět, uvádí list NYT s odvoláním na data analytické skupiny Zignal Labs. Při předchozích vlnách dezinformací spojených s pandemií byly hlavními tématy samotná povaha covidu-19, roušky nebo vakcíny.

Nový trend se objevil v době, kdy se ve Spojených státech i mnoha dalších zemích rychle šíří nové varianta omikron, což má mimo jiné za následek větší využívání domácích testů. Silnější poptávka po testech a vyšší počty nákaz mezi očkovanými lidmi vytvořily „příhodný moment”, který mohou dezinformátoři zneužít, myslí si Kolina Koltaiová, která mapuje internetové konspirační teorie na Washingtonské univerzitě. Aktuální falešné narativy podle ní zapadají do vytváření obecné nedůvěry v oficiální statistiky o pandemii.

Boj s těmito dezinformacemi komplikuje skutečnost, že poznatky o koronaviru či protiepidemických opatřeních se neustále vyvíjejí, přičemž tento proces může zahrnovat i jistá pochybení. Ve svém vyjádření poskytnutém listu The New York Times na to odkazoval i mluvčí Facebooku, podle kterého platforma neustále monitoruje vývoj nepravdivých a zavádějících tvrzení. „Věda je ze své podstaty plná nejistot a proměn, což činí boj proti dezinformacím těžší a těžší,” dodala akademička Koltaiová.

Jak upozornily servery NPR a Poynter, dezinformace nešíří pouze jejich tvůrci, ale velmi často i samotní uživatelé. Nejčastěji se totiž hoaxy a dezinformace týkající se koronaviru šíří prostřednictvím sociálních sítí, jako je například Facebook či Twitter. I když se internetoví giganti snaží proti tomu bojovat, práci jim znesnadňují samotní uživatelé.

Smyšlené zprávy totiž často šíří dál – jednoduše věří tomu, co si na internetu přečtou. Není výjimkou, že některé zprávy mají desítky či stovky tisíc sdílení. Nevědomky tak pomáhají tvůrcům dezinformací, aby si vydělali pořádný balík peněz.

Podobné kauzy globálního dosahu jsou totiž pro tvůrce dezinformací hotový zlatý důl. Využívají strachu a paniky lidí, aby je nasměrovali na své webové stránky. Díky tomu následně profitují ze zobrazované reklamy, a to i v řádu několika milionů dolarů.