Hlavní obsah

Příspěvky zpochybňující zločiny v Buči se na Facebooku sdílely častěji než pravda

Londýn

Příspěvky zpochybňující zločiny spáchané ruskou armádou v ukrajinském městě Buča se na Facebooku sdílely častěji než pravdivé a ověřené informace. Ve své analýze k tomu dospěli odborníci z londýnského Institutu pro strategický dialog (ISD). Ti se zaměřili na deset nejvíce sdílených příspěvků na téma Buča ve 20 zemích. Mezi země, kde se dezinformace o Buči šířily nejvíce, patřilo i Česko a Slovensko.

Foto: Zohra Bensemra, Reuters

Tělo civilisty v ulicích Buče, kterého zřejmě zastřelili ruští vojáci, než se z města stáhli.

Článek

Autoři zprávy objevili mezi vybranými populárními příspěvky celkem 55 takových, které zvěrstva spáchaná v Buči zpochybňovaly. V týdnu do 6. dubna, tedy bezprostředně poté, co se informace o masakrech civilistů objevily, se tyto příspěvky sdílely celkem ve 208 000 případech. Příspěvky, jejichž autoři o věrohodnosti informací o vraždách civilistů pochybnosti neměli, se sdílely ve 172 000 případech.

Mezi dezinformacemi, které se šířily nejčastěji, byl obsah přímo spjatý s moskevskou propagandou – například zprávy o tom, že masakr v Buči je podvrh, že mrtvá těla byla nafingována herci a že jde o komplot Západu, který chce poškodit pověst Ruska.

Hackeři odtajnili ruské „řezníky“ z Buče. Zveřejnili jména, pasy i hodnosti

Bezpečnost

Analytici zkoumali obsah Facebooku ve 14 zemích EU a rovněž v Británii, Argentině, Brazílii, Kanadě, USA a Venezuele.

Ze 44 příspěvků, u nichž bylo zřejmé, že vycházejí z nepravdivých informací šířených Kremlem, jich ISD nejvíce objevil na Slovensku, kde jich mezi deseti nejsdílenějšími bylo sedm. Pět takových příspěvků ISD našel v Česku a v Rakousku, naopak v Irsku, Itálii, Polsku, Brazílii a Británii mezi populárními příspěvky nebyl ani jeden, který by masakr v Buči vykládal z hlediska Moskvy.

„Je čas zaútočit na Putina.“ Hackeři volají po vendetě za masakr civilistů v Buči

Bezpečnost

Dezinformace často šíří samotní uživatelé

Dezinformace se šíří sítěmi jako lavina – a je jedno, jestli se bavíme o koronaviru, válce na Ukrajině nebo úplně jiném tématu. Na webu jsou jich statisíce. Jak upozornily servery NPR a Poynter, nešíří je pouze jejich tvůrci, ale velmi často i samotní uživatelé.

Nejčastěji se totiž hoaxy a dezinformace šíří prostřednictvím sociálních sítí, jako je například Facebook či X (dříve Twitter). I když se internetoví giganti snaží proti tomu bojovat, práci jim znesnadňují samotní uživatelé.

Smyšlené zprávy totiž často šíří dál – jednoduše věří tomu, co si na internetu přečtou. Není výjimkou, že některé zprávy mají desítky či stovky tisíc sdílení. Nevědomky tak pomáhají tvůrcům dezinformací, aby si vydělali pořádný balík peněz.

Podobné kauzy globálního dosahu jsou totiž pro tvůrce dezinformací hotový zlatý důl. Využívají strachu a paniky lidí, aby je nasměrovali na své webové stránky. Díky tomu následně profitují ze zobrazované reklamy, což dělá klidně i několik milionů dolarů.

Související články

Chystá se zákon k potírání dezinformací

Vláda chce nastavit efektivnější pravidla k potírání dezinformací. Falešné zprávy a agresivní dezinformátory považuje stát za riziko, proti kterému chystá...

Výběr článků

Načítám