Článek
Uživatelská data jsou hlavním zdrojem příjmů firmy. Právě díky nim totiž dovede Facebook, Instagram a další služby sledovat chování lidí na síti a přesně na ně cílit reklamy inzerentů.
Data budou hrát klíčovou roli také v metaversu, který je označován za „pokročilejší verzi internetu“. Půjde v podstatě o virtuální vesmír, ve kterém se budou lidé potkávat, i když budou na druhém konci planety. Nový virtuální prostor má sloužit také k prezentaci produktů a služeb či ke hraní her.
Zuckerberg celému projektu věří natolik, že dokonce v loňském roce přejmenoval svou společnost Facebook na Meta Platforms – právě po vzoru virtuálního vesmíru. Loni podnik spustil také velkou náborovou kampaň 10 000 lidí v zemích Evropské unie, kteří budou na metaversu pracovat.
Kontrola nad digitálním zlatem
Své „digitální zlato“ v podobě uživatelských dat chce mít ale Zuckerberg zcela pod kontrolou, což ale může být na území jiného státu značně problematické, byť se bavíme o demokratických zemích Evropy. EU totiž dlouhodobě tlačí na co nejtransparentnější pravidla pro ochranu osobních údajů, kvůli čemuž bylo už v polovině roku 2018 přijato Obecné nařízení o ochraně osobních údajů známé pod zkratkou GDPR.
Odesílání dat evropských uživatelů do USA je v rozporu s GDPR. Soudní dvůr Evropské unie již v červenci 2020 označil za neplatnou dohodu EU a Spojených států, podle které mohly firmy předávat osobní údaje evropských uživatelů do Spojených států.
Zrušíme Facebook a Instagram Evropanům, varoval Zuckerberg
To se pochopitelně netýká pouze společnosti Meta Platforms, ale také dalších firem, které pracují s daty evropských uživatelů mimo náš kontinent. Hlavní důvod, proč Zuckerberg vyhrožuje odchodem z Evropy, je tedy zřejmý.
„Pokud nebude přijat nový transatlantický rámec pro přenos dat a nebudeme se moci nadále spoléhat na standardní smluvní doložky nebo na jiné alternativní způsoby přenosu dat z Evropy do Spojených států, pravděpodobně nebudeme schopni nabízet řadu našich nejvýznamnějších produktů a služeb v Evropě, včetně Facebooku a Instagramu,“ stojí ve zveřejněné zprávě společnosti Meta Platforms pro americkou komisi pro cenné papíry.
Jde i o další služby
Nejde přitom pouze o zmiňované sociální sítě Facebook a Instagram. V portfoliu společnosti Meta Platforms je například i oblíbená komunikační služba WhatsApp, on-line databáze pohyblivých obrázků Giphy či služby výrobce virtuálních helem Oculus, které zahrnují například i obchod s aplikacemi a hrami.
A pochopitelně již výše zmiňovaný metaverse, v rámci kterého budou uživatelská data minimálně stejně klíčová jako aktuálně v případě Facebooku.
Jasno by o osudu služeb společnosti Meta Platforms v Evropě mělo být během několika měsíců. „Věříme, že konečné rozhodnutí v tomto šetření může být vydáno již v první polovině roku 2022,“ stojí ve zprávě.
Závody v dobývání virtuálního vesmíru
Anketa
Co je to metaverse?
Pokročilejší verze internetu. Splynutí digitálního světa s virtuálním. Tak technologičtí giganti popisují virtuální vesmír zvaný metaverse, na kterém již usilovně pracují. Co to ale vlastně je?
Jako první použil v roce 1992 slovo metaverse spisovatel Neil Stephenson ve své sci-fi novele Snow Crash. Popisoval tak nástupce internetu, který je založený na sdíleném virtuálním prostoru.
Ani on sám patrně tehdy netušil, že o tři dekády později budou přední technologické společnosti světa na něčem podobném skutečně pracovat.
O tom, jak by to mohlo celé fungovat, skvěle pojednává film Ready Player One z roku 2018, který byl natočen podle stejnojmenného románu Ernesta Clinea. Jde o strhující dobrodružný thriller z blízké budoucnosti, kde prakticky celý svět tráví všechen svůj volný čas ve virtuální realitě, ve hře zvané OASIS.
Je to místo, kde mohou lidé utéct od svých všedních starostí, mohou se zde bavit, závodit, cestovat, studovat, zamilovat se… Zkrátka dělat vše, co je napadne.