Článek
Zároveň tím končí ambice společnosti Meta přimět miliardy svých uživatelů, aby prováděly transakce v její vlastní měně. Uvedla to agentura Reuters.
Prodej majetku je vyvrcholením několikaletého boje firmy Diem o přežití. Loni na podzim zažila velký odliv zaměstnanců a přišla o většinu vedení, včetně generálního ředitele Davida Marcuse. Prodej také vyvolává otázku, jak Meta bude řešit obchodování v metaverse, futuristickém digitálním prostředí, které generální ředitel společnosti Meta Mark Zuckerberg označil za „nástupce mobilního internetu". Vize tohoto světa se liší, mnoho prvních projektů ale zahrnuje transakce s digitálním zbožím a službami pomocí kryptoměn.
Přes tři biliony v prachu za pouhých 24 hodin. Kryptoměny zasáhla tvrdá rána
Facebook – dnes již Meta – se chtěl s vlastní virtuální měnou podle zakladatele Marka Zuckerberga zaměřit na 1,7 miliardy lidí po celém světě, kteří nemají bankovní účet. Tito lidé by podle jeho vize měli dostat možnost používat virtuální libru k nízkonákladovým převodům prostředků prostřednictvím mobilních telefonů.
Kvůli tomu vzniklo už před lety konsorcium Libra Association, jehož jediným úkolem bylo přinést libru k životu. Podílely se na něm mimochodem i společnosti PayPal, Mastercard či Visa.
Postupně ale dávali zástupci jednotlivých firem od celého projektu ruce pryč, od začátku totiž byl celý projekt terčem v oku regulátorů jednotlivých zemí. Ti se obávali, že Facebook s virtuální měnou získá „ještě větší moc“, než jakou má nyní díky svým internetovým platformám.
Nepomohlo ani již zmiňované přejmenování virtuální měny z libry na diem, což se mimochodem týkalo i celého konsorcia – nový název byl Diem Association.
Meta nyní testuje svou digitální peněženku v Guatemale a v USA. Nadále ale čelí odporu skupiny amerických zákonodárců, kteří tvrdí, že firmě nelze důvěřovat při správě kryptoměn.