Internet v Česku před 30 lety málem nebyl. Kvůli chybějícímu kabelu

„V roce 1987 jsem se vrátil ze stáže z Dánska a kolegům vyprávěl o internetu. Vzhledem k tomu, že jsme pracovali v daném oboru, tak jsme se zabývali myšlenkou, jak připojit počítače v tuzemsku k těm rozlehlým počítačovým sítím,“ prohlásil Gruntorád.

To se po pár letech skutečně podařilo, i když se to neobešlo bez problémů. Na objednaný router – tedy na bránu do světa internetu – čekali více než půl roku, po doručení navíc zjistili, že součástí balení není kabel nezbytný pro propojení směrovače a modemu. Na další objednávku by čekali opět šest měsíců.

Nakonec se ale podle něj jeden kolega na zařízení podíval a řekl: „Kluci, počkejte, já zkusím něco vymyslet.“ „A odpoledne ten kabel dovezl, prostě jej vyrobil sám. Pak probíhaly testy a 13. února 1992 jsme internet na půdě ČVUT poprvé prezentovali široké veřejnosti,“ doplnil Gruntorád.

Právě za své přínosy při rozvoji internetu se Gruntorád koncem loňského roku dostal do jako první Čech – a dokonce jako první osobnost z regionu střední a východní Evropy – do Internetové síně slávy.

Zařadil se tak po bok osobností, jako je například otec Internetu Vint Cerf, který do Internetové síně slávy vstoupil jako první. O rok později – v roce 2013 – pak ocenění získal propagátor svobodného využívání Internetu Richard Stallman, v Internetové síti slávy je ale například i vynálezce webových stránek Tim Berners-Lee.

V současnosti je internet pro většinu Čechů již naprostá samozřejmost. Podle údajů Českého statistického úřadu používalo v loňském roce internet 83 procent lidí starších 16 let, tedy 7,3 milionu osob.

Osobní počítač přitom vlastnilo loni pouze 79 procent českých domácností. Internet totiž lidé stále častěji přijímají prostřednictvím chytrých telefonů. Zatímco v roce 2010 se připojovaly pomocí mobilního zařízení pouze čtyři procenta obyvatel, loni to bylo už 72 procent.

V Česku existuje podle sdružení CZ.NIC více než 1,43 milionu internetových domén s českou národní koncovkou .cz.

Pojďme si přehledně připomenout v jednotlivých bodech, jak se naše republika připojovala k celosvětové počítačové síti:

1990 – V březnu byla tehdy ještě v Československu zavedena amatérská počítačová síť FidoNet. V květnu pak síť EUnet, která však byla k dispozici pouze pro počítače s unixovými systémy.

1991 – V listopadu se uskutečnily první pokusy o připojení ČR k internetu, a to na půdě Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT). Tehdy se na zapojení podílela parta technologických nadšenců.

1992 – Přesně 13. února bylo představeno internetové připojení široké veřejnosti. Právě tento den je považován za oficiální akt připojení Československa k internetu.

1993 – V březnu 1993 byla slavnostně spuštěna univerzitní síť Cesnet, která funguje dodnes – pochopitelně byla značně zmodernizována. Jde v podstatě o počítačovou síť, která propojuje jednotlivé univerzity v tuzemsku.

1995 – Zkraje roku byla zrušena doména .CS. Již o dva roky dříve, v souvislosti s rozpadem Československa, přitom byla zavedena nová doména .CZ. Pikantní na tom je, že vlastně nikdo neví, jaká byla ryze první česká doména.

1996 – Tento rok byl na události opravdu bohatý. Byl spuštěn Neviditelný pes Ondřeje Neffa a také doposud největší internetový portál Seznam.cz – dnes jsme díky němu jednou z mála zemí na světě a jediná země v euroatlantickém prostoru (další jsou například Rusko, Čína nebo Jižní Korea), kde je vedle Googlu silný lokální internetový hráč.

Díky tomu mají lidé v ČR v porovnání s trhy, kde jsou k dispozici jen varianty globalizované nabídky, řadu důsledně lokalizovaných služeb, tedy třeba Mapy.cz nebo Stream.cz.

V listopadu 1996 si zároveň založila vlastní web také ODS, patrně jako vůbec první česká politická strana. ČSSD ji následovala v únoru 1997.

1997 – Ministerstvo spravedlnosti v září na internetu zpřístupnilo elektronickou podobu obchodního rejstříku.

1998 – Vznikl Google, zároveň byly také spuštěny servery Novinky.cz, Týden.cz a iDnes.cz. Češi si od března též mohli poprvé vyzkoušet první internetové bankovnictví, které tehdy nabídla Expandia Banka. Příliš radosti však nemělo vedení Telecomu, čelilo totiž řadě protestů kvůli tomu, že si drží monopol internetového připojení, kvůli čemuž se dostupnost v tuzemsku rozvíjí velmi pomalu.

2001 – Bylo představeno internetové připojení ADSL. Do širšího povědomí lidí se však tato technologie dostala až o dva roky později, kdy ji začala nabízet společnost SkyNet.

2002 – V květnu byla spuštěna česká verze encyklopedie Wikipedia. Zároveň se do povědomí uživatelů začala dostávat bezdrátová technologie wi-fi.

2003 – Eurotel spustil jako první český mobilní operátor neomezené připojení k internetu za paušál. Stejnou službu začal poskytovat pouhý měsíc poté také T-Mobile.

2004 – Vznikl Facebook. Rok poté spatřil světlo světa YouTube a další rok pak Twitter.

2006 – Telefónica O2 Czech republic spustila televizní vysílání přes internet (IPTV).

2010 – Podle ČSÚ podíl domácností s připojením k internetu překročil 50 procent.

2012 – V Česku se začalo pozvolna rozšiřovat mobilní LTE připojení. To nabídlo na tehdejší dobu až závratnou přenosovou rychlost 60 Mb/s. Pro bližší představu, první internetová přípojka měla rychlost jen 9,6 kb/s.

2017 – Rozšiřuje se technologie LTE-A, která je založena na technologii spojení dvou pásem. Její hlavní předností je velmi vysoká přenosová rychlost – z mobilu či tabletu slibuje přenos o šířce až 185 Mb/s.

2021 – V Česku se začíná masivně rozšiřovat 5G internet. Vodafone se před koncem roku pochlubil, že 5G internetem pokrývá již 60 procent populace, což představuje meziročně dvojnásobný nárůst. U T-Mobilu a O2 je to zhruba čtvrtina. Celou republiku chtějí mít operátoři pokrytou do konce roku 2025. Mobilní sítě 5G poskytují přenosovou rychlost až 1 Gb/s, vynikají minimální latencí na úrovni 1 ms a dostupností v řádu 99,999 procenta. V případě LTE sítí to přitom bylo pouze okolo 150 Mb/s.