Článek
Velké internetové společnosti již v roce 2018 dobrovolně přistoupily ke kodexu stanovujícímu zásady boje s dezinformacemi. Komise nyní v době ovlivněné ruskou válečnou propagandou pravidla rozšířila, aby zahrnovala například i rozmáhající se využívání automatických technik či cíleně manipulativní videa označovaná jako deepfake.
Podle místopředsedkyně unijní exekutivy Věry Jourové jsou zásadními novinkami kodexu spolupráce s ověřovateli faktů ve všech jazycích Evropské unie a zapojení reklamních firem, které má připravit tvůrce dezinformací o příjmy.
Vnitro už připravilo zákon k blokování škodlivých webů
"Myslím si, že časem bude patřit k dobrému tónu značek, aby se jejich loga neobjevovala v systému, kde se to hemží například ruskou válečnou propagandou,“ řekla dnes novinářům Jourová.
Zatímco dosud byla pravidla dobrovolná, nyní jejich účinnost posílí propojení s normou o digitálních službách, na jejímž obsahu se EU dohodla letos na jaře. Firmám na jejím základě bude hrozit pokuta až do výše šesti procent jejich ročního světového obratu, pokud nebudou své povinnosti dodržovat.
Šíření dezinformací ohrožuje bezpečnost ČR, myslí si tři čtvrtiny Čechů
Dezinformace často šíří samotní uživatelé
Dezinformace se šíří sítěmi jako lavina – a je jedno, jestli se bavíme o koronaviru, válce na Ukrajině nebo úplně jiném tématu. Na webu jsou jich statisíce. Jak upozornily servery NPR a Poynter, nešíří je pouze jejich tvůrci, ale velmi často i samotní uživatelé.
Nejčastěji se totiž hoaxy a dezinformace šíří prostřednictvím sociálních sítí, jako je například Facebook či X (dříve Twitter). I když se internetoví giganti snaží proti tomu bojovat, práci jim znesnadňují samotní uživatelé.
Smyšlené zprávy totiž často šíří dál – jednoduše věří tomu, co si na internetu přečtou. Není výjimkou, že některé zprávy mají desítky či stovky tisíc sdílení. Nevědomky tak pomáhají tvůrcům dezinformací, aby si vydělali pořádný balík peněz.
Podobné kauzy globálního dosahu jsou totiž pro tvůrce dezinformací hotový zlatý důl. Využívají strachu a paniky lidí, aby je nasměrovali na své webové stránky. Díky tomu následně profitují ze zobrazované reklamy, což dělá klidně i několik milionů dolarů.
