Evropská komise chce jasné označování politických reklam na internetu

Pokud plán unijní exekutivy podpoří členské státy a Evropský parlament, lidé rovněž dostanou možnost odmítnout konkrétně cílenou reklamu.

Brusel dlouhodobě kritizuje manipulaci na sociálních sítích, kde se politické subjekty, zvláště před volbami, mnohdy snaží ovlivňovat voliče ve svůj prospěch skrytou reklamou. „Volby nesmí být soutěží kamufláže a netransparentních metod. Nové technologie by měly být nástroji pro emancipaci, ne pro manipulaci,” řekla místopředsedkyně EK Věra Jourová, která návrhy motivované snahou o posilování demokratických principů v EU připravila.

Povinné označování se bude týkat reklam zadávaných politickými subjekty nebo v jejich zájmu, stejně jako reklam o konkrétním společenském tématu, jejichž cílem je ovlivnit chování voličů. Tyto placené příspěvky budou muset obsahovat jasně viditelný údaj o tom, kdo je zadal. Snadno dohledatelné by pak měly být informace o ceně, zdroji financování či volbách, kvůli kterým reklama vznikla.

Nová pravidla se dotknou i takzvaného targetingu, tedy inzerce pomocí technologií přesně zacílených na úzké skupiny obyvatel. V EU má být zcela zakázáno využívat pro tyto účely nejcitlivější osobní údaje, jako jsou rasový původ, náboženské přesvědčení či sexuální orientace. U cílených reklam bude kromě toho muset být patrné, na základě jakých údajů se zobrazují konkrétnímu člověku. Ten pak bude mít snadnou možnost jejich sledování odmítnout.

Nové povinnosti se budou vztahovat na politické strany, reklamní společnosti i internetové platformy, na nichž budou inzeráty publikovány. Kontrolu dodržování pravidel budou mít na starosti úřady členských zemí. V případě jejich porušení mají podle komise sáhnout k „efektivním, přiměřeným a odrazujícím pokutám”.

Velkým americkým firmám, jako jsou Meta, tedy někdejší Facebook, či Google může hrozit v krajním případě pokuta ve výši až čtyř procent jejich celosvětového obratu. Právě tyto společnosti, které mají z politických reklam příjmy ve výši stovek milionů dolarů ročně, na základě dřívějších dohod s komisí již dobrovolně zavedly některá omezení týkající se politické inzerce.

Jourová v rámci nového balíčku představila také návrhy týkající se úprav fungování celoevropských politických stran a volebního práva obyvatel pobývajících mimo zemi, jejímiž jsou občany. Tito lidé, kterých je v EU přes 13 milionů, mají právo v zahraničí volit do evropských a obecních voleb. Na základě navržené právní úpravy je budou muset místní úřady informovat o volebních právech. Úřady v jejich původní zemi je zase nebudou vyřazovat ze seznamu voličů pro případ, že by chtěli volit tam.

Aktualizace nařízení o stranách má zase podle komise mimo jiné zprůhlednit finanční dary, které strany dostávají. Jeho cílem je také zjednodušit interakci celoevropských stran s jejich členskými stranami z jednotlivých zemí či odbourat přebytečnou administrativní zátěž.

O návrzích komise budou v příštím roce, tedy zřejmě také za českého předsednictví EU, jednat členské státy a europoslanci. Unijní exekutiva usiluje o konečné schválení pravidel do roku 2023, aby se jimi řídila kampaň před evropskými volbami v roce následujícím.