Článek
Podnětem k debatě bylo zejména zablokování účtů někdejšího amerického prezidenta Donalda Trumpa na twitteru a facebooku. K tomu se firmy rozhodly po útoku jeho příznivců na sídlo Kongresu a v souvislosti s jeho opakovanými, ale důkazy nepodloženými tvrzeními o manipulacích v listopadových prezidentských volbách.
„Fakt, že mohou (firmy) trvale odstranit účet úřadujícího prezidenta na základě vágních kritérií a nejasného dohledu, je doopravdy znepokojující,” prohlásila Jourová, podle níž EU naléhavě potřebuje pravidla stanovující konkrétní odpovědnost sociálních sítí.
Místopředsedkyní Evropské komise Věra Jourová
Komise v prosinci navrhla takzvané zákony o digitálních službách a trzích, které zavádějí pro provozovatele internetových stránek povinnost rychle odstraňovat nelegální obsah, což až dosud činili pouze dobrovolně.
Normy zároveň chrání svobodu projevu a uživatelé internetu by díky ní měli například dostat možnost efektivně se bránit neoprávněnému smazání svých příspěvků.
Řada zvláště pravicových europoslanců zdůrazňovala, že nová pravidla musejí bezvýhradně zaručit, že příspěvky neporušující zákon nebudou cenzurovány.
„Svoboda projevu musí být naším výchozím požadavkem pro sociální média,” uvedl konzervativní europoslanec Geert Bourgeois, s nímž se v tomto bodě shodla řada dalších řečníků. Někteří zdůrazňovali, že o případné oprávněnosti mazání příspěvků mají rozhodovat nezávislé soudy, jejichž činnost se musí přizpůsobit éře, v níž se lidé budou stále více zabývat tím, zda jsou informace šířené na internetu pravdivé.
Europoslanci chtějí po vzoru Austrálie přinutit Google a Facebook platit za odkazy na zprávy
„My a internetové platformy nejsme soupeři, musíme společně najít rovnováhu, která zajistí dodržování našich hodnot a zároveň rozvoj technologií,” prohlásil liberální člen EP Dragoš Tudorache, podle kterého musí nová pravidla respektovat i svobodu podnikání firem.
Většina zákonodárců se shodla na tom, že digitální pravidla by měla dostat definitivní podobu co nejdříve. „Pro Evropu je to příležitost, jak být opět v čele. Udali jsme tón s nařízením o ochraně osobních údajů GDPR a nyní můžeme znovu,” vítala návrh prvních komplexních unijních pravidel upravujících provoz digitálního prostředí socialistická europoslankyně Marina Kaljurandová.
O návrhu komise budou v příštích měsících vyjednávat zástupci EP a členských států. Vzhledem k často rozdílnému pohledu jednotlivých zemí se očekává, že konečné schválení norem může být i záležitostí několika let.
