Článek
Problematika s digitální stopou zemřelých se netýká pouze sociálních sítí, ale například také historie vyhledávání na internetu. Podle průzkumu téměř třetina lidí (30 %) vůbec nepřemýšlí o tom, co se s jejich daty stane poté, co zemřou.
Ještě více alarmující je fakt, že téměř pětina lidí (19 %) se domnívá, že po jejich skonu budou všechny jejich účty na sociálních sítích automaticky smazány.
Přístupové údaje v závěti
Naproti tomu 37 % respondentů uvedlo, že by jim nepřipadalo divné mít přístup k profilu zesnulého rodiče, pokud by v závěti zanechal své přihlašovací údaje.
Zcela opačně se vyjadřují ale v případě, kdy by se to mělo týkat jich samotných – podobné procento respondentů by se cítilo nepříjemně, kdyby měli svoje přihlašovací údaje k sociálním médiím zanechat ve vlastní závěti.
Právo být zapomenut mají na webu i vrazi, rozhodl německý soud
„Data nás provázejí, ať jsme kdekoli, stávají se naší součástí a zůstávají s námi po celý život. Údaje, které sdílíme v současnosti, často nebudou odrážet stejnou osobnost, jakou budeme v budoucnu,“ prohlásil David Emm, hlavní bezpečnostní analytik globálního výzkumného a analytického týmu (GReAT) společnosti Kaspersky.
Podle něj je nezbytné, abychom lépe porozuměli dopadu sdílených dat v průběhu času. „Především si musíme uvědomit, zda a do jaké míry můžeme trvale vymazat svou starou digitální identitu, která již neodráží naše hodnoty,“ doplnil Emm.
Mladí uživatelé jsou lehkovážní
Průzkum také ukázal, jak jsou mladí uživatelé na sociálních sítích lehkovážní. Drtivá většina jedinců z generace Z, tedy uživatelé narození od poloviny 90. let do roku 2012, chtěla v loňském roce trvale smazat nějaký svůj příspěvek.
Prakticky na jakékoliv sociální síti je možné svoje příspěvky mazat. Někteří uživatelé si ale patrně neuvědomují, že jakmile je už jednou nějaká informace na síti, žije si často již vlastním životem – a je jedno, zda jde o text, video nebo fotku. Více se dozvíte v našem dřívějším článku: