Česku chybí strategie boje s dezinformacemi, míní expert

„Nemáme stanovenou žádnou politiku v oblasti hybridních hrozeb,“ prohlásil Vangeli. Hybridními hrozbami jsou označovány metody, jejichž cílem je destabilizace společnosti, ať už formou dezinformací a propagandy v sociálních médiích, šířením falešných zpráv, zastrašováním nebo kybernetickými útoky.

Vangeli uvedl, že jeho úřad o 13 lidech se zabývá hrozbami jen z hlediska vnitřní bezpečnosti státu. Na ostatních zainteresovaných ministerstvech obdobné útvary nevznikly. „Ostatní ministerstva zvážila – a nevytvořila tyto centra. Na to nejsou vyhrazeny žádné kapacity. Sportovní agenturu máme novou, na kterou je, ale na bezpečnost se vždycky nějakým způsobem peníze nenajdou,“ doplnil Vangeli.

Pracovní skupina k hybridním hrozbám při Bezpečnostní radě státu podle Vangeliho funguje v zásadě formálně. Koordinaci by pomohl spíše útvar podobný slovenskému Národnímu bezpečnostní analytickému centru, který byl vytvořen v rámci civilní kontrarozvědky.

Absence jednotné komunikační politiky státu se podle Vangeliho ukázala při loňské kauze otravy bývalého ruského agenta Sergeje Skripala látkou novičok. Zatímco premiér Andrej Babiš uvedl, že se tato látka v ČR nikdy nevyráběla, prezident Miloš Zeman oznámil opak. „V krizových situacích, jako byl třeba novičok, jsme ukázali, že nedokážeme komunikovat jednotně,“ řekl Vangeli.

O potřebě sjednocení koncepce a systémové koordinaci mluvil také zmocněnec ministerstva zahraničí pro nové hrozby Jiří Šedivý. K základním obranným úkolům patří spolu s ochranou kritické infrastruktury a kontinuitou vlády také zajištění odolnosti proti manipulacím s informacemi a schopnost kritického myšlení.

Aktéři semináře poukazovali na to, že nejaktivnější je v hybridní válce Rusko spolu s Čínou. Podle analytika Jakuba Kalenského je ruským strategickým cílem oslabování Západu a oslabování důvěry v EU a NATO třeba zpochybňováním demokratických systémů a zveličováním jejich problémů.