Článek
Ve druhé polovině července se bitcoiny obchodovaly za necelých 11 000 dolarů (253 000 Kč). Pak si ale vzal na mušku virtuální měny americký prezident Donald Trump.
Přestože kritizoval především připravovanou virtuální měnu libra, za kterou stojí sociální síť Facebook, negativně to ovlivnilo prakticky celý trh s kyberměnami. Například kurz populárních bitocinů se propadl až na 9490 dolarů, tedy v přepočtu 218 000 Kč.
S příchodem srpna však bitcoiny začaly opět posilovat. Za pouhých sedm dní se kurz vyhoupl postupně o již zmiňované dva tisíce dolarů. V současnosti tak má jedna virtuální mince hodnotu pohybující se těsně pod a nad hranicí 12 000 dolarů (276 000 Kč).
Velký pád a opětovný vzestup
Sluší se připomenout, že zkraje letošního roku se bitcoiny obchodovaly za méně než 4000 dolarů (92 000 Kč). Kurz začal výrazně posilovat až letos na jaře, kdy postupně posílil až na trojnásobnou hodnotu.
I přesto ale nejznámější kyberměna nedosahuje takové hodnoty, jakou měla na přelomu roku 2017 a 2018. Tehdy se kurz vyšplhal až na 20 000 dolarů, tedy v přepočtu na 460 000 Kč.
Je nutné zdůraznit, že virtuální měny nemají jednotnou cenu, na burzách i ve směnárnách se obchodují v závislosti na volatilitě. Rozdíly v cenách se mohou lišit klidně i v řádu několika tisíc korun.
Může se vám hodit na Zboží.cz:
Bitcoiny a další virtuální měny
Virtuálních měn existuje mnoho. Jednou z nejstarších a aktuálně nejpopulárnějších jsou tzv. bitcoiny. Ty vznikly už v roce 2009, větší popularitě se ale těší v posledních letech. Tato měna byla vytvořena tak, aby se nedala ovlivňovat žádnou vládou ani centrální bankou.
Kybernetické mince „razí“ síť počítačů se specializovaným softwarem naprogramovaným tak, aby uvolňoval nové mince stabilním, ale stále klesajícím tempem. Počet mincí v oběhu má dosáhnout nakonec 21 milionů, stát se tak má kolem roku 2140.