Článek
Nejúčinnějším typem kyberhrozby je cílený útok. "Ten, pokud je dobře připravený a provedený, není snadné odhalit. Může jít například o naštvaného zaměstnance, kterému je ukončen pracovní poměr a on se chce pomstít. Velký problém představují situace, kdy se útočící osobou stane IT specialista," uvedl technický ředitel Esetu Miroslav Dvořák.
Stejným rizikem jako interní hrozby jsou i hrozby externí, nejsou-li dodržována základní pravidla IT bezpečnosti. Například software, který není pravidelně aktualizován, a může tak obsahovat neošetřené zranitelnosti, se stává časovanou bombou. Podobné riziko představují třeba i některá IoT zařízení. Důvodem je často jejich samotná architektura, která bývá zranitelná ze samé své technologické podstaty.
Samostatnou kapitolu představuje i přístup externích organizací do firmy. Ať už jde o outsourcing služeb či různé dodavatelské řetězce. V poslední době se právě tato cesta, jak lze proniknout jinak zabezpečeným perimetrem, stává u kyberzločinců poměrně populární.
"Nebezpečné mohou být i specifické situace, kdy nezřídka na nátlak managementu dochází k ohýbání bezpečnostních pravidel a nastavování výjimek v podobě lokálních administrátorských práv pro běžné uživatele," dodal Dvořák. Z pohledu bezpečnosti představuje hrozbu i využívání soukromých zařízení v práci. ČR v tomto ohledu nevybočuje z evropského průměru a podíl organizací, které umožňují svým zaměstnancům využívat v práci vlastní zařízení, je bezmála 49 procent.