Článek
Před novou hrozbou varovali v úterý bezpečnostní experti antivirové společnosti Eset. Ti zároveň upozornili, že na tento trik se nechalo nachytat již několik tisíc Čechů a Slováků.
Útok má poměrně jednoduchý scénář. Na Facebooku některého z přátel se objeví odkaz na falešný zpravodajský článek pojednávající o údajném teroristickém útoku s větším množstvím obětí. Zpráva má už na první pohled podezřelý titulek „30 minut před: 1 teroristického útoku došlo v Praze, při kterých nejméně 187 lidí bylo zabi”. Je navíc doplněna o fotografii z údajného místa útoku, která však zcela evidentně nepochází z hlavního města České republiky. Pořízena byla při útoku v Bagdádu v roce 2010, další varianta zase používá snímek z nedávného útoku v Nice.
Využívají napadené účty
K šíření podvodných zpráv tak útočníci využívají účty na Facebooku, které se jim již podařilo napadnout. Právě proto se mohou podobné zprávy objevovat na zmiňované sociální síti i pod hlavičkou skutečných přátel.
„Pokud na tento link klikne další oběť, neotevře se jí zpravodajský článek, ale falešná verze přihlašovací stránky k Facebooku. Zadáním přihlašovacích údajů je oběť nevědomě předá útočníkovi a ztrácí tím kontrolu nad svým facebookovým účtem. Mezitím mohou útočníci podvodné stránky šířit dál skrze profil nové oběti,“ vysvětlil Pavel Matějíček, manažer technické podpory společnosti Eset.
Podvodníci tedy využívají zájmu lidí o aktuální dění. „Oběť vyplní přihlašovací údaje, protože se domnívá, že se tím dostane ke zpravodajskému článku o velké tragédii, která se měla odehrát geograficky blízko. Útočník proto využívá nejen její zvědavosti, ale i strachu,“ doplnil Matějíček.
Český prezident Miloš Zeman byl zavražděn ve vlastním domě.
V některých případech navíc kyberzločinci podvodné zprávy ještě více specifikují, aby nalákali co možná nejvíce důvěřivců. Jeden z odkazů, které bezpečnostní experti zachytili, tvrdil, že český prezident Miloš Zeman byl zavražděn ve vlastním domě.
„V jiných případech útočník přes profil napadeného uživatele okomentuje informaci o teroristickém útoku s tím, že ve svém komentáři označí kontakty této oběti, čímž se snaží nalákat více lidí. Útočníkem ovládaný profil sdílí škodlivý link i do facebookových skupin, jejichž členem je podvedená oběť. Útočník přitom ke sběru používá několik desítek falešných stránek, které Eset pro své uživatele z bezpečnostních důvodů blokuje,“ podotkl manažer technické podpory společnosti Eset.
„Lidé by měli zbystřit vždy, když si od nich nějaká stránka vyžádá přihlašovací údaje k účtu na sociální síti a i v případě, že vypadá jako Facebook, Twitter nebo Instagram. V tom případě oběti stačí zkontrolovat adresu samotné stránky, která se názvu Facebooku či jiné sociální sítě vůbec nepodobá,“ uzavřel Matějíček.
Podvodů na Facebooku přibývá
Facebook využívají počítačoví piráti k útokům stále častěji. Loni se například snažili důvěřivce nalákat na výhru chytrého telefonu iPhone od společnosti Apple. Ve skutečnosti je však zaregistrovali k odběru placených SMS zpráv. [celá zpráva]
Prostřednictvím této sociální sítě se počítačoví piráti snaží často vylákat také přihlašovací údaje k internetovému bankovnictví. Z nich pak následně odčerpají peníze, případně si přímo na uživatele zřídí úvěr. Připravit tak klienty mohou o daleko více peněz, než kolik mají naspořeno na účtu. [celá zpráva]