Článek
EU podle Moskvy volí politiku jednostranného nátlaku a restrikcí místo seriózního jednání o urovnání rozporů a o zvýšení vzájemné důvěry. Moskva několikrát nabízela Bruselu dialog o problémech budících znepokojení, ale Brusel dal podle ruských diplomatů přednost sankcím „cynicky vysvětlovaným jako pokrok v mezinárodní bezpečnosti a stabilitě ve virtuálním prostoru”. Takový přístup podle Rusů nepovede k „nastolení pořádku, založeného na pravidlech”, ale naopak k novým rozporům a chaosu.
Unijními sankcemi má být postiženo celkem šest osob a tři subjekty pocházející z Ruska, Severní Koreje a Číny. Omezující opatření zahrnují zákaz cestování a zmrazení majetku. Osoby a subjekty z EU kromě toho nesmí osobám a subjektům zařazeným na sankční seznam zpřístupňovat finanční prostředky.
Ruští hackeři se snaží ukrást informace o vývoji vakcíny na koronavirus, tvrdí několik zemí
Sankce se podle Bruselu mimo jiné týkají čtyř pachatelů předloňského nezdařeného hackerského útoku proti Organizaci pro zákaz chemických zbraní (OPCW), z něhož Nizozemsko a Británie obvinily ruskou vojenskou rozvědku GRU. OPCW, která sídlí v Haagu, v době útoku analyzovala vzorky nervově paralytické látky novičok, jež byla v březnu použita v jihoanglickém Salisbury při neúspěšném atentátu na bývalého ruského agenta Sergeje Skripala a jeho dceru Juliji.
Rusku je připisován i kybernetický útok pomocí viru NotPetya. Virus v létě 2017 ochromil počítačové systémy společností po celém světě včetně farmaceutické Merck nebo rejdařské Maersk a způsobil škody v řádu miliard dolarů.
Podle ruského ministerstva zahraničí je rozhodnutí o uvalení sankcí politické. „Opět vše udělali bez důkazů, pod vymyšlenou záminkou o účasti na jakýchsi počítačových incidentech v minulosti. Politická podstata tohoto kroku je zjevná,” tvrdí ruské prohlášení, o kterém informovala agentura.
