Článek
Oficiální statistiky o nárůstu počtu trestných činů spáchaných v kyberprostoru zdánlivě nesvědčí: uvádějí, že zatímco předloni jich NCOZ evidovala 8417, loni to bylo 8073.
Centrála k tomu ale vysvětlila, že za poklesem čísel stojí změna hranice výše škody, která odlišuje trestný čin od přestupku. Ta se totiž od loňského října zvedla z 5000 na 10 000 korun, což ovlivnilo například statistiky on-line podvodů. Zatímco do konce předloňského srpna se pachatelé dopustili 5080 kybernetických činů, do konce loňského srpna jich bylo 5600.
Váš účet byl napaden, okamžitě převeďte peníze do bitcoinů. Podvodníci vydělávají statisíce
Pachatelé sofistikovaných hackerských útoků, kteří útočí na nemocnice, postupují kombinovaně – v první fázi napadnou počítačový systém, ve druhé ho zašifrují. Při následném požadavku na výkupné téměř výhradně požadují provedení platby v kryptoměně bitcoin, napsala NCOZ.
„V případě vysoce sofistikovaných kybernetických útoků lze předpokládat, že se jedná o činnost hackerských skupin na značné profesionální úrovni, kdy velmi často hlavním cílem útočných aktivit jsou v prvé řadě ekonomicky silné státy a následně v dalších tzv. vlnách kybernetických útoků bývá zasažena i ČR,“ konstatovala centrála.
U organizovaných skupin lze podle NCOZ určitý podíl trestné činnosti přičíst i tzv. státním aktérům. „Motivace skupin organizovaného zločinu spojených se státem je obvykle jiná než kriminální zisk. Většinou se jedná o špionáž nebo průnik do systémů kritické informační infrastruktury,“ připomněla policie.
Viry kradoucí hesla nepřestávají strašit
Nejtypičtějším prošetřovaným případem kybernetických útoků nicméně zůstává počínání pachatele, který překoná zabezpečení počítačového systému a získá přístup k údajům oběti, s nimiž může dál libovolně nakládat. Útočníci stále častěji napadají e-mailové účty, účty na sociálních sítích či účty internetového bankovnictví.
Další formou trestné činnosti je tzv. sniffing, kdy pachatel zachytává komunikaci v síti a získává tak citlivé údaje. Děje se to často na nezabezpečených wi-fi připojeních, na zmanipulovaných e-mailových serverech a poslední dobou i napadením domácích routerů. Pachatelé se pak dostávají k citlivým údajům, jako jsou hesla, platební údaje či osobní, případně intimní obsah, který využívají k nátlaku na oběť.
